Německá ministryně vnitra chce kontroly na hranicích s Českem a Polskem, píše Welt

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce kvůli složité migrační situaci krátkodobě obnovit stálé hraniční kontroly na hranici s Českem a Polskem. Podle portálu welt.de to řekla v rozhovoru pro připravované nedělní vydání listu Welt am Sonntag. Faeserová přitom dosud stacionární kontroly na pomezí s Českem a Polskem odmítala jako neúčinné. Český protějšek Vít Rakušan (STAN) uvedl, že všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech obě země koordinují.

„Řekla, že budou schváleny stacionární kontroly spolkové policie na polské a české hranici,“ uvedl ve večerním rozhovoru s televizí Welt hlavní komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster, který s ministryní rozhovor vedl. Portál nejprve svůj příspěvek uvedl titulkem, že Faeserová chce zřídit hraniční kontroly s Polskem a Českem, později doplnil, že kontroly mají být krátkodobé.

DPA poznamenala, že ministryně se nyní zdá být přístupná možným stacionárním kontrolám, ačkoli je dříve odmítala. „Z mého pohledu je to jedna z možností, jak tvrději bojovat proti převaděčům,“ citovala agentura z rozhovoru ministryně s nedělníkem. Spolkové ministerstvo vnitra pak na dotaz DPA ke stálým kontrolám uvedlo, že odpovídající policejní opatření prověřuje.

Komentátor Schuster připojil, že Faeserová rovněž řekla, že by chtěla nasazení německých policistů na českém území podle švýcarského vzoru. Němečtí policisté už loni působili v tramvajích a vlacích, které ze Švýcarska odjížděly do Německa.

Ministryně ve středu poslancům ve Spolkovém sněmu oznámila, že její český protějšek Rakušan souhlasil se založením společné česko-německé operační skupiny. Rakušan posléze doplnil, že spolupráce bude zaměřena zejména na boj proti převaděčství, například v otázkách společné evidence převaděčů a vzájemné výměny informací. Rozšířeno a zintenzivněno má být společné hlídkování.

Podle Rakušana Faeserová obnovení stálých kontrol neplánuje. „Dobrou zprávou je, že i v té zjitřené předvolební atmosféře v Německu spolková vláda nehodlá zavádět stabilní kontroly na česko-německých hranicích,“ řekl po rozhovoru s německou kolegyní.

Boj proti převaděčům

Rakušan pak v pátek večer na sociální síti X napsal, že kvůli zhoršující se situaci na balkánské migrační trase budou německá a česká policie intenzivně spolupracovat v boji proti převaděčům. Všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech oba státy koordinují.

Česká policie později dodala, že situaci denně pečlivě sleduje. „Meziroční srovnání tranzitní nelegální migrace na našem území však hovoří jasně. Letos jde zatím řádově o desítky oproti stovkám zachyceným migrantům denně v loňském roce,“ uvedla. V kontaktu jsou čeští policisté s německými i slovenskými kolegy.

V říjnu se konají zemské volby v Hesensku a Bavorsku, kde jsou migrace a hraniční kontroly velkým tématem. Konzervativní hesenský premiér Boris Rhein kontroly s Českem a Polskem požaduje, naopak rovněž konzervativní bavorský premiér Markus Söder je pro Bavorsko nechce. Söder však řekl, že pro jiné německé regiony takové kontroly mohou mít smysl. V Hesensku se sociální demokratka Faeserová uchází o premiérský úřad.

Kontroly s dalšími sousedními zeměmi

„Takovéto dodatečné kontroly musí být dobře zkombinovány s ostrahou celého pohraničí s pomocí skrytých pátrání,“ řekla Faeserová o stacionárních kontrolách. Za skrytá pátrání jsou v Německu označovány prohlídky bez konkrétních podezření, nasazováni jsou také často policisté v civilu a v neoznačených autech.

Představitelé německých regionů, mimo jiné Saska, ale také šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) požadují obnovení stálých hraničních kontrol s Českem, Polskem a také Švýcarskem podle rakouského vzoru. Stálé kontroly s Rakouskem obnovilo Německo v roce 2015. Nejsou však plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. 

Faeserová následně v pátek v parlamentu oznámila, že do konce srpna v Německu požádalo o azyl 200 tisíc lidí. Není vyloučeno, že počet azylových žádostí by mohl do konce roku dosáhnout čtyř set tisíc. Německé regiony dlouhodobě hlásí, že jsou kvůli péči o migranty na pokraji svých kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 32 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...