Německo připouští kontroly na celé hranici, záležet bude na migrační situaci

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

„Dobře střežit naše vnitřní hranice je pro nás důležité. Možnost ostrahy našich hranic s Rakouskem jsme prodloužili. A s ohledem na aktuální situaci budeme činit podobné kroky i v případě dalších států, případně zintenzivníme skryté kontroly, které na německých hranicích i tak organizujeme,“ řekl Scholz.

Zemští ministři vnitra Braniborska a Saska požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ostrahu hranic s těmito státy závěrečný dokument přímo nezmiňuje, obnovení kontrol podle vzoru z německo-rakouské hranice ale umožňuje.

„V závislosti na situaci bude spolková vláda po konzultaci s dotčenými zeměmi Spolkové republiky Německo zavádět stávající koncepci hranic s Rakouskem také na dalších německých hranicích,“ uvádí závěrečný dokument. Německo na hranicích s Rakouskem v roce 2015 dočasně obnovilo stacionární kontroly, které od té doby pravidelně prodlužuje. Tyto kontroly nejsou plošné, ale namátkové, nejčastěji jsou na klíčových tazích.

Scholz také prohlásil, že německá vláda letos poskytne spolkovým zemím na zvládání migrace navíc k paušálním platbám jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun). Na trvalém systému financování péče o migranty se Scholz se zemskými premiéry prozatím nedohodl, rozhodnutí se tak odsouvá na listopadové jednání.

Počet migrantů v Německu stoupá

Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19 627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12 958 migrantů bez dokladů.

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem, což závěrečný dokument po jednání Scholze s regiony umožňuje. O kontroly v případě Česka a Polska požádali Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.

Bavorský premiér Markus Söder na úterním jednání v Řezně s českým ministerským předsedou Petrem Fialou (ODS) řekl, že Bavorsko střežit pohraničí s Českem nepožaduje. Zdůvodnil to i tím, že Česko hlídá své vlastní hranice dostatečně kvalitně. Středeční dohodu Scholze s regiony ale Bavorsko společně se Saskem a Saskem-Anhaltskem přivítalo. V prohlášení trojice těchto spolkových zemí žádá ještě další kroky, mimo jiné rozšíření seznamu takzvaných bezpečných států a jasné oddělení azylového řízení od pracovní migrace. „Právo na azyl se nesmí stát právem na přistěhovalectví,“ uvedly Bavorsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl Fiala na úterním setkání se Söderem. Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 27 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý podle agentury Reuters v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...