Útoky i násilné demonstrace za Palestinu budí v EU obavy. Pomoci by měly důslednější deportace

Nahrávám video
Události: EU bude usilovat o rychlejší deportace neúspěšných žadatelů o azyl
Zdroj: ČT24

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Už druhou noc se zakázaná propalestinská shromáždění v Berlíně změnila v násilnosti. Ve městě hořela auta a protestující vykřikovali protižidovská hesla. Neznámí pachatelé také hodili dvě zápalné lahve na místní synagogu. „Antisemitismus nemá v Německu místo a budeme s ním bojovat ze všech sil,“ zdůraznil německý kancléř Olaf Scholz.

Západní země varují před šířením internetové islamistické propagandy, která by mohla povzbudit osamělé útočníky. Evropa se obává, že incidentů bude přibývat. Debata o vnitřní bezpečnosti je úzce provázána s migrací, shodli se na jednání v Lucemburku ministři vnitra států EU.

Většina neúspěšných žadatelů o azyl v EU zůstává

Podle ministrů je třeba zlepšit migrační politiku, za klíčové považují důslednější návraty těch, kteří na azyl v Evropě nemají nárok. Z neúspěšných žadatelů Unii totiž skutečně opustí jen pětina. 

I pachatel pondělního útoku v Bruselu, který pocházel z Tuniska, žil v Belgii po zamítnutí ochrany nelegálně.

„Ukazuje se, jak moc nám chybí ten společný evropský rámec pro migraci. Evropský parlament postup trochu brzdí, já doufám, že se to v nejbližších týdnech pokud možno rozhýbe,“ uvedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Jen ve Francii sledují úřady čtyři tisíce lidí podezřelých z radikalismu. Vláda má ale pouze omezené možnosti je deportovat. „Potřebujeme zlepšit spolupráci se zeměmi původu těchto radikálů, a právě na ni se chceme více zaměřit,“ konstatoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Obvinění čelí známý fotbalista

Paříž je odhodlaná přísně trestat všechny projevy antisemitismu a podpory terorismu. Za sdílení výzvy k černému dni proti Izraeli je stíhán obránce fotbalového klubu z Nice.

Ministr vnitra Gérald Darmanin obvinil bývalého reprezentanta Karima Benzemu ze spojení s Muslimským bratrstvem. „Pokud je Benzema opravdu v kontaktu s Muslimským bratrstvem, měl by mu být odebrán Zlatý míč a měl by být zbaven francouzského občanství,“ uvedla senátorka Valérie Boyerová na Twitteru.

Právní zástupce fotbalisty hodlá ministra žalovat. Zastání našel i u krajní levice.

„Odsuzujeme smířlivost extrémní levice a strany Nepoddajná Francie směrem k islámu včetně toho radikálního,“ prohlásila poté poslankyně a členka komise Národní obrany Natalia Pouzyreffová.

Kvůli nejvyššímu stupni ohrožení a rostoucímu počtu antisemitských útoků povolila francouzská vláda jen několik propalestinských demonstrací, zatím ale žádnou v Paříži. Stejně jako ve středu, musela i ve čtvrtek vyklidit ochranka několik letišť poté, co přišla anonymní hrozba pumového útoku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...