Muslimské bratrstvo

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Prominentní egyptský aktivista Alá Abdal Fattáh byl v Káhiře odsouzen k pěti rokům vězení za „šíření nepravdivých informací“, které údajně ohrožují národní bezpečnost. Ke čtyřem rokům vězení byli na základě stejných obvinění odsouzeni také bloger Muhammad Ibráhím a právník Muhammad Al-Bakir. Trojice byla ve vazbě od září 2019. Proti rozsudkům se nebude možné odvolat, jelikož je vynesl zvláštní soud. Verdikt kritizuje Bílý dům i ochránci lidských práv.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Při útoku na severu Sinajského poloostrova, který bezpečnostní složky připisují Islámskému státu, v sobotu zemřelo nejméně osm lidí. Podle zdrojů agentury AP zahynulo nejméně pět příslušníků egyptské armády a dalších šest jich bylo zraněno. Tři útočníky se pořádkovým silám podařilo zabít.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident tři desetiletí až do revolučního roku 2011. Ve funkci zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání na Blízkém východě. O jeho úmrtí informovala egyptská státní televize. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku, po kterém následovaly komplikace. Egyptské úřady kvůli státníkově umrtí vyhlásily třídenní smutek.

Policie v Káhiře v pátek večer zasahovala slzným plynem proti demonstrantům, kteří protestovali proti vládě autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož obviňují z korupce. Jednalo se o jednu z prvních protestních akcí od nástupu Sísího do funkce v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Bezpečnostní složky několik lidí zatkly, sdělili svědci. Akce se zřejmě obešla bez zranění.

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Organizace Amnesty International a OSN vyzvaly k transparentnímu vyšetření jeho smrti; Mursího Muslimské bratrstvo ji totiž považuje za vraždu.

Někdejší islamistický egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel v soudní budově. S odvoláním na egyptskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Podle televize exprezident při soudním stání omdlel a následně zemřel, bylo mu 67 let. Někdejší člen Muslimského bratrstva byl v čele země od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013.

Egyptští policisté při pondělní razii u Káhiry zabili 12 islámských radikálů. Informovalo o tom ministerstvo vnitra. Policejní akce následovala po nedělním útoku na autobus s turisty v oblasti pyramid v Gíze. Zraněno bylo 17 lidí, mezi nimiž byli hlavně návštěvníci z Jihoafrické republiky. K útoku se nikdo nepřihlásil.

Ve Francii budou soudit strýce syrského prezidenta Bašára Asada. Rifát Asad čelí obvinění z daňového úniku, praní špinavých peněz a zpronevěry veřejných financí. S odvoláním na justiční zdroj o tom ve středu informovala agentura AFP. Rifát Asad údajně nakoupil v několika zemích nemovitosti za peníze vyvedené z fondů syrského státu.

Egyptský soud potvrdil rozsudek smrti nad 75 lidmi souzenými kvůli účasti na protestu z roku 2013. Mezi odsouzenými jsou prominentní islamisté. Dalších 47 lidí včetně vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího pak soud poslal za mříže na doživotí. Odsouzení se mohou proti verdiktu odvolat. Rozsudky padly v procesu se stovkami stoupenců islamistického exprezidenta Muhammada Mursího.