Podle lékařů zemřel Mursí na infarkt. Amnesty International vyzvala k vyšetření jeho smrti

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Organizace Amnesty International a OSN vyzvaly k transparentnímu vyšetření jeho smrti; Mursího Muslimské bratrstvo ji totiž považuje za vraždu.

Mursí se podle svého advokáta po přibližně pětiminutovém proslovu u soudu skácel k zemi a zemřel dříve, než jej stihli převézt do nemocnice. Podle zdroje egyptské televize se Mursímu, který byl diabetikem a měl vysoký krevní tlak, dostávalo během procesu péče v soukromé nemocnici v Káhiře. Jeho příznivci naopak tvrdí, že úřady péči o něj zanedbávaly.

Pohřeb narychlo, za tmy a bez novinářů

Právník Abdal Munaim Abdal Maksúd řekl, že příbuzní byli přítomni modlitbě za Mursího, jež se konala brzo ráno v nemocnici ve věznici Tura, kde v pondělí konstatovali exprezidentovu smrt. Pak bylo tělo pohřbeno v káhirské čtvrti Nasr.

Mursího syn Ahmad na Facebooku oznámil, že byl otec uložen vedle hrobů dalších představitelů nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Dodal, že úřady rodině neumožnily pohřbít Mursího v jeho rodné provincii Šarkíja na severu země. Bezpečnostní síly navíc nedovolily novinářům dostat se na hřbitov a nedostali se ani do Mursího rodiště.

Na sociálních sítích se rozproudila debata o uspěchaném pohřbu. Poradce Mahmúd Rifaat, který působí v evropském institutu pro mezinárodní vztahy a právo, se domnívá, že způsob pohřbu naprosto odporuje egyptské tradici. „My mrtvé pohřbíváme za denního světla, po polední nebo odpolední modlitbě. Mrtví se pohřbívají tam, kde se narodili. Přinutit Mursího rodinu k pohřbu za přítomnosti pouze dvou synů, a nikoli manželky zesnulého potvrzuje, že Egypt nemá respekt,“ řekl televizní stanici Al-Džazíra.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné. Exprezidentův skon tak zřejmě zvýší mezinárodní tlak na Káhiru, aby zlepšila přístup k lidským právům a podmínky ve věznicích, kde drží podle západních agentur tisíce islamistů.

K nezávislému vyšetření Mursího smrti už vyzval Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). „Po každém náhlém úmrtí ve vazbě musí následovat rychlé, nestranné, důkladné a transparentní vyšetřování prováděné nezávislým orgánem, aby se objasnila příčina smrti,“ zdůraznil mluvčí OHCHR Rupert Colville.

V čele země byl Mursí pouhý rok

Mursího Egypťané zvolili v roce 2012 hlavou státu v prvních demokratických volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát Muslimského bratrstva.

Armáda v čele s tehdejším ministrem obrany Abdalem Fattáhem Sísím svrhla Mursího po masivních protestech proti Muslimskému bratrstvu v roce 2013. Sísí byl následně zvolen prezidentem a od té doby tvrdě zakročil proti islamistům a dalším svým odpůrcům.

Ve vězení si Mursí odpykával dvacetiletý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech z prosince 2012. Za špionáž pro Katar byl také odsouzen na doživotí, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Dřívější rozsudek smrti mu byl zrušen, souzen byl ale také v řadě dalších kauz.

Exprezidenta oplakali vězni i Erdogan

Podle egyptského tisku se zpráva o Mursího smrti rychle roznesla v egyptských věznicích, kde se konaly modlitby za zesnulého. Někteří z vězňů plakali, jako by jim umřel člen rodiny, ti mladší vyjadřovali rozhořčení, ale starší emoce uklidňovali. V Egyptě jsou za mřížemi tisíce členů Muslimského bratrstva.

Příznivci tohoto hnutí v úterý uspořádali početná shromáždění v Ankaře a v Istanbulu k uctění Mursího památky. Někteří z jeho smrti vinili egyptskou vládu.

V centru Ankary se za něj modlilo asi pět set lidí, někteří volali Vrah (egyptský prezident Abdal Fattáh) Sísí, mučedník Mursí. Na symbolický Mursího pohřeb přišlo v Istanbulu několik tisíc lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který už už v pondělí Mursího označil za mučedníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 20 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 21 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...