Někdejší islamistický egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel v soudní budově. S odvoláním na egyptskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Podle televize exprezident při soudním stání omdlel a následně zemřel, bylo mu 67 let. Někdejší člen Muslimského bratrstva byl v čele země od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013.
Egyptský exprezident Mursí zemřel u soudu
Pondělní soudní stání se týkalo Mursího obvinění ze špionáže spojené s údajným spiknutím s palestinským islamistickým hnutím Hamas, které vládne v Pásmu Gazy. Exprezidentovo tělo bylo podle egyptské státní televize odvezeno do nemocnice.
Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného soudního činitele uvedla, že Mursí byl u soudu držen ve skleněné kleci. Řekl, že má tajemství, která by vedla k jeho propuštění, kdyby je zveřejnil. Doplnil ale, že toto tajemství nevyzradí, protože by to ohrozilo bezpečnost státu. „Řekl, že je patriot a že miluje Egypt a jeho lid,“ uvedl později Mursího právník. Po zhruba pětiminutovém proslovu se exprezident podle advokáta skácel k zemi a zemřel dřív, než mohl být převezen do nemocnice. Tam bylo podle televize pak odvezeno jeho tělo.
Vysoce postavený představitel Muslimského bratrstva Muhammad Súdán v Londýně v rozhovoru s agenturou AP označil Mursího smrt za úkladnou vraždu. Exprezident měl podle něj zakázané návštěvy a nedostával léky.
Mezi prvními, kteří vyjádřili smutek nad Mursího skonem, byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Kéž Bůh dá milost našemu mučedníkovi, našemu bratrovi Mursímu,“ řekl Erdogan podle agentury AFP skupině novinářů. „Jak víte, tyran Sísí, který se v Egyptě chopil moci tím, že potlačil demokracii převratem, dosud popravil téměř padesát Egypťanů a Západ mlčí,“ doplnil turecký prezident. Kondolence se objevily také na Twitteru katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního.
První demokraticky zvolený prezident Egypta
Mursí byl hlavou státu zvolený v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil.
Svržení předcházely milionové demonstrace
Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa.
Mursí si prošel sérií soudních stání
Po svém svržení byl zatčen, obžalován z několika zločinů a několikrát odsouzen. Za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech v prosinci 2012 dostal 20 let vězení.
Obviněn byl i ze spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem za účelem plánování teroristických akcí a také z vyzrazení vojenského tajemství cizí zemi (Íránu). V této kauze byl v červnu 2015 odsouzen na 25 let vězení, trest mu byl ale v listopadu 2016 zrušen a byl nařízen nový proces.
V další kauze v souvislosti s hromadným útěkem z věznice v roce 2011 dostal v květnu 2015 trest smrti. Toto rozhodnutí odvolací soud zrušil a nařídil nový proces. V červnu 2016 byl odsouzen na doživotí za špionáž pro Katar, což v Egyptě znamená 25 let vězení, rozsudek potvrdil soud v září 2017.
