Osvobozený Mubarak je volný, opustil vojenskou nemocnici

Egyptský exprezident Husní Mubarak byl propuštěn z domácího vězení ve vojenské nemocnici poté, co jej soud zprostil obvinění z podílu na smrti demonstrantů. K incidentům došlo během povstání v roce 2011, které ukončilo tři desítky let Mubarakovy autoritářské vlády.

V květnu 2011 byl Mubarak spolu se svými dvěma syny obviněn z vraždy několika stovek demonstrantů. V červnu 2012 byl exprezident odsouzen na doživotí, v listopadu 2014 byl však v opakovaném procesu zproštěn viny.

Proti exprezidentově osvobození se ale následně odvolal žalobce a loni byl nařízen nový proces. Letos v březnu soud definitivně shledal Mubaraka nevinným. Ten tak mohl zamířit do svého domova v káhirském předměstí Heliopolis, jedné z nejbohatších částí egyptské metropole.

Exprezident čelil stíhání i za zpronevěru více než 13 milionů eur z rozpočtu prezidentských paláců. Loni v lednu potvrdil tříletý trest odvolací soud.

  • Mubarak byl původně maršál letectva, jehož si prezident Anvar Sadat vybral za viceprezidenta. Poté, co Sadata zabili radikálové z islamistické skupiny Nový džihád, Mubarak stanul v roce 1981 v čele země a zakázal činnost řadě islamistických skupin.
  • Po násilných akcích islamistů mezi lety 1992 a 1999 vydaly vojenské soudy přes sto rozsudků trestu smrti. Mnoho členů zakázaných formací skončilo za mřížemi.
  • Mubarak zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání. Za jeho vlády neměla ústava větší váhu – desítky let platil výjimečný stav, díky němuž měly bezpečnostní složky větší pravomoci a mohly tak účinněji zasahovat proti aktivistům.

Mubarakův režim padl v rámci takzvaného arabského jara. Větší protesty začaly 25. ledna 2011. Egypťané brojili proti mučení odpůrců režimu, chudobě, drahým potravinám i nedostatku práce. V následujících dnech zemřelo v ulicích kolem 850 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...