Vysoká nezaměstnanost, zátahy na politické aktivisty – tak vypadá Egypt po pěti letech od začátku arabského jara. V zemi se od pádu prezidenta Husního Mubaraka vystřídaly dvě hlavy státu, život obyčejných Egypťanů ale vypadá skoro stejně. Řada z nich pociťuje zklamání. Napětí ve společnosti tak opět stoupá.
Pět let od arabského jara: V Egyptě vládne místo svobody spíš rozčarování
Před pěti lety demonstrovaly v ulicích Káhiry statisíce lidí proti sociální nespravedlnosti a zkorumpované justici. Řada Egypťanů byla bez práce. „24. ledna se nedělo prakticky nic, demonstrace byla pouze u syndikátu novinářů. 25. ledna 2011 byl najednou střed Káhiry v plamenech,“ vzpomíná redaktor ČT Pavel Novotný.
Od islamisty Mursího ke generálovi Sísímu
Protesty nakonec donutily k rezignaci tehdejšího prezidenta Mubaraka. Egypťané si pak demokraticky zvolili islamistického prezidenta Muhammada Mursího, který ale společnost spíš rozděloval. Podle kritiků se mu nepodařilo prosadit reformy, jež by podpořily skomírající hospodářství země. Navíc prosadil kontroverzní ústavu, která se nelíbila liberálům.
obrázek
Následovala nová vlna demonstrací, při nichž zemřely desítky lidí. Mursího nakonec v létě 2013 svrhla armáda v čele s nynějším prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Mursího Muslimské bratrstvo bylo zakázáno a exprezidenta loni odsoudili k trestu smrti za konspiraci se zahraničními radikálními organizacemi.
Nynější Sísího režim se zase nezamlouvá islamistům, kteří už zabili stovky lidí na Sinaji a další desítky jich zavraždili v Káhiře i dalších egyptských městech. Útočí hlavně na policisty a vojáky. Za příliš autoritativní považují Sisího režim také mnozí prodemokratičtí aktivisté.
obrázek
Pro samotné Egypťany se toho od začátku arabského jara moc nezměnilo - místo spokojenosti a svobody vládne v zemi spíš rozčarování. „Revoluce 25. ledna byl nádherný sen, který jsme bohužel ztratili. Snili jsme o tom, že Egypt bude lepší,“ říká Egypťan Shady Gamal.
Práce je stále málo
Lidé si dál stěžují na nedostatek práce. Nezaměstnanost dosahuje 12,8 procenta. Dřívější oblíbené pouliční stánky i obchody se sortimentem od šátků po lucerny krachují. Přitom před revolucí byly populární pro turisty i samotné Egypťany.
„Vidím to tak, že čtyři roky utekly a pracovní možnosti jsou pořád omezené, dokonce i tady. Ale doufám, že v dalším období se to zlepší, protože prezident jde správným směrem a já ho podporuji,“ konstatoval majitel obchodu Mustafa.
GALERIE
Egypťané slaví pět let od začátku arabského jara
Podle analytika regionálního centra pro strategického studie Sobhyho Essaily může zklamání místních vycházet z toho, že si různé skupiny lidí představovaly různé změny.
„Spousta lidí, kteří si mysleli, že revoluce povede ke stabilitě, jsou ti, kteří právě revoluci viní za naši současnou situaci. Ostatní, kteří si mysleli, že revoluce je přirozený start k opravdovým změnám, jsou zklamaní, protože revoluce nepřinesla nic víc, než že se objevily problémy egyptské společnosti na politické, kulturní, ekonomické i sociální úrovni,“ prohlásil Essaila.
Nekončí ani zátahy na politické aktivisty. V posledních dnech tamní kriminalisti prohledali v centru Káhiry na pět tisíc domů a vyslýchali jejich obyvatele. Podle vysokého představitele egyptských bezpečnostních sil šlo o preventivní opatření - stát chce zabránit pouličním protestům právě kolem výročí revoluce.
Arabské jaro? Povedlo se v Tunisku, v řadě zemí ale vedlo k chaosu
Arabské jaro začalo v Tunisku, kde se na protest proti byrokracii, chudobě a dalším problémům upálil prodavač ovoce. „V Tunisku bohužel došlo před pár dny k nepokojům sociálního typu, přesto ho lze považovat za dobrý příklad toho, jak arabské jaro pomohlo, přinutilo některé vládce k zjemnění politického systému,“ podotkl Novotný.
Arabské jaro odhalilo problémy, které totalitní nebo autoritářské státy dlouho držely pod pokličkou, upozornil Novotný. „Přineslo duševní osvobození Arabů. Nadechli se a poprvé mohli říct nahlas to, co chtěli,“ míní redaktor.
Tuniská policie
Kromě Tuniska a Egypta se arabské jaro rozšířilo prakticky do všech arabských zemí Blízkého východu – mimo jiné třeba Sýrie či Jemenu, kde se stále bojuje.
Arabský svět je ve veliké tranzici, má veliké problémy. Může z toho vyjít mimořádně posílen, ale zároveň to může vést k velké katastrofě.
Podle české velvyslankyně v Egyptě Veroniky Kuchyňové-Šmigolové zanechalo arabské jaro na Blízkém východě chaos. „Ti, kteří arabské jaro iniciovali, zejména mladí, vzdělaní lidé, si to takhle nepředstavovali, nicméně společnosti v řadě zemí nebyly podle mě zralé na přechod k demokracii evropského typu. V řadě zemí je ta situace spíš horší než před arabským jarem,“ prohlásila diplomatka loni v srpnu v rozhovoru pro ČT.
„Touha po svobodě slova či shromažďování se v zemi ne tak úplně naplnila, nicméně Egypt je nyní v zásadě stabilní země. Pořád je spíše na lepší cestě než na horší. Egypťané si uvědomují potřebu nějakého klidu, stability. Pro většinu lidí je toto možná důležitější než svobody,“ dodala Kuchyňová-Šmigolová.
GALERIE
5 let od začátku arabského jara
