Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.
Biden v projevu oznámil, že Zavahrí měl na svědomí vraždy Američanů. „Nyní bylo spravedlnosti učiněno zadost. A tento teroristický vůdce již není. Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha,“ prohlásil americký prezident.
„Dnes večer dáváme znovu jasně najevo, že bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, bez ohledu na to, kde se skrýváte, pokud jste hrozbou pro náš lid, Spojené státy vás najdou a odstraní,“ poznamenal.
Zpravodajská komunita podle Bidena po Zavahrím neúnavně pátrala za vlád minulých tří amerických prezidentů, až jej nalezla dříve tento rok, kdy se přestěhoval do centra Kábulu za rodinou.
Mise byla podle Bidena pečlivě naplánována, aby se při ní minimalizovalo riziko, že budou zraněni civilisté. Prezident úder schválil minulý týden, jakmile byl informován, že nastaly optimální podmínky. Při nedělní operaci podle něj nezahynul nikdo ze Zavahríovy rodiny a nedošlo k žádným civilním obětem.
Útok dronu
Agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že Zavahrí zemřel po úderu bezpilotního letounu v Kábulu v neděli v 06:18 místního času (03:48 SELČ). Zpravodajský web televize CNN s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy informuje, že se terorista v době útoku nacházel na balkóně, kam na něj byly z dronu odpáleny dvě střely Hellfire.
Útok podle webu al-Džazíra cílil na obytný dům ve čtvrti Šerpur. Šerpur je hustě obydlená oblast Kábulu, kde za předchozí vlády žili armádní velitelé, guvernéři a ministři. Nyní ve čtvrti žije mnoho vůdců Talibanu, uvedl v prohlášení jeho hlavní mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid.
Dům se nachází poblíž obchodů s potravinami, bank a hlavní ulice, nejedná se tedy o žádné skryté místo, popsala al-Džazíra.
Zabití jednoho z nejhledanějších teroristů má podle Bidena být i „dalším zadostiučiněním“ pro rodiny obětí útoků z 11. září. Prezident uvedl, že Zavahrí byl rovněž strůjcem dalších útoků nebo v nich sehrál klíčovou roli, a to včetně atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.
V projevu 31. srpna 2021, poté, co poslední američtí vojáci opustili Afghánistán, Biden uvedl, že Spojené státy nepoleví v boji proti terorismu v Afghánistánu ani jinde. „Budeme pokračovat v boji proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích,“ řekl šéf Bílého domu. „Jen k tomu nepotřebujeme vést pozemní válku,“ dodal tehdy.
Taliban o Zavahrím možná věděl
Bidenovo oznámení o úspěšné operaci uvítali zákonodárci z řad demokratů i republikánů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová na Twitteru mimo jiné napsala, že se svět díky odstranění tohoto teroristy stal bezpečnějším místem.
Likvidaci teroristy uvítalo i ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie. „Zavahrí plánoval teroristické operace, při kterých zahynuly tisíce nevinných lidí, včetně Saúdů,“ uvedlo.
Zavahrího smrt podle agentury Reuters vyvolává otázky ohledně toho, zda Taliban po loňském odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu poskytl lídrovi al-Káidy útočiště.
Agentura AP tvrdí, že podle vysoce postaveného představitele zpravodajských služeb patřil dům, v němž byl Zavahrí zabit, vysoce postavenému poradci Sirádžuddína Hakkáního, který ve vládě Talibanu vede ministerstvo vnitra. Plánování operace podle téhož zdroje začalo před šesti měsíci, ale zintenzivnilo se v posledních dvou měsících.
Mluvčí Talibanu ještě před Bidenovým oznámením potvrdil, že došlo k leteckému úderu, a silně jej odsoudil s tím, že to porušuje „mezinárodní zásady“. „Takové akce jsou jen zopakováním neúspěšných zkušeností z posledních dvaceti let a jsou v rozporu se zájmy USA, Afghánistánu a celého regionu,“ prohlásil Zabíhulláh Mudžáhid. Američtí představitelé však uvedli, že operace byla právně podložená, informoval web BBC.
Je to porušení dohody z Dauhá, hodnotí Blinken
Washington a Taliban podepsaly v roce 2020 dohodu, podle které se ze země stáhnou zahraniční vojska pod vedením USA výměnou za záruku, že islamistické hnutí nedovolí skupinám, jako je al-Káida a Islámský stát, působit na afghánském území.
Taliban hrubě porušil dohodu z Dauhá tím, že v Afghánistánu poskytl útočiště lídrovi teroristické skupiny al-Káida, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
„Tváří v tvář neochotě nebo neschopnosti Talibanu dodržovat své závazky budeme i nadále podporovat afghánský lid masivní humanitární pomocí a zasazovat se o ochranu lidských práv, zejména práv žen a dívek,“ uvedl Blinken v prohlášení.
„Taliban se bude muset zodpovídat za přítomnost Zavahrího v Kábulu poté, co ujistil svět, že teroristům z al-Káidy neposkytne útočiště,“ uvedl předseda výboru pro tajné služby americké Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.
Doktor z Egypta
Zavahrí se narodil 19. června 1951 na bohatém předměstí Káhiry. Pocházel z rodiny lékařů a vzdělanců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě al-Azhar, sám vystudoval medicínu a věnoval se lékařské praxi. Už od mládí se Zavahrí pohyboval mezi radikály a už jako patnáctiletý skončil ve vězení za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.
To ho však neodradilo. Podle egyptských úřadů měl podíl na atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, za kterým stála Organizace islámské svaté války (Nový džihád). Zavahrí skončil před soudem a odseděl si tři roky za nelegální držení zbraně.
Dlouhou dobu, nejspíš již od roku 1973, stál v čele Nového džihádu, k al-Káidě se přidal až na konci 90. let 20. století. V roce 1999 byl ve své vlasti v nepřítomnosti souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu, tentokrát nad ním vyřkli ortel smrti. To už ale pobýval dlouhá léta v zahraničí.
Útoky 11. září
V emigraci žil od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. V 80. letech se také setkal v Afghánistánu s Usámou bin Ládinem. Zavahrí měl poslední slovo v útocích na USA 11. září 2001, byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovalo se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.
Po útocích v New Yorku, které pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu pětadvacet milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa al-Káidy. „Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel,“ řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity.
Po roce 2001 Zavahrí al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků v jakési franšízové řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček organizace po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie.
Již dříve byl považován za mrtvého
V následujícím desetiletí al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.
V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Dříve také vyzýval Egypťany, aby svrhli vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, nebo odsoudil teroristický Islámský stát za brutální praktiky, včetně uřezávaní hlav, topení a upalování zaživa.
Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina. Od té doby se skrýval v Pákistánu a Afghánistánu.
V roce 2018 také nabádal ke svaté válce proti USA. Reagoval tím na přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, o čemž rozhodl tehdejší prezident Donald Trump, když předtím uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
