Prominentní egyptský aktivista Alá Abdal Fattáh byl v Káhiře odsouzen k pěti rokům vězení za „šíření nepravdivých informací“, které údajně ohrožují národní bezpečnost. Ke čtyřem rokům vězení byli na základě stejných obvinění odsouzeni také bloger Muhammad Ibráhím a právník Muhammad Al-Bakir. Trojice byla ve vazbě od září 2019. Proti rozsudkům se nebude možné odvolat, jelikož je vynesl zvláštní soud. Verdikt kritizuje Bílý dům i ochránci lidských práv.
Abdal Fattáh byl vůdčím aktivistou takzvaného arabského jara v Egyptě. Povstání z roku 2011 svrhlo dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Aktivista byl uvězněn na pět let již v roce 2014 poté, co se kriticky vyjadřoval k vládě.
Fattáhovi nejbližší si stěžují na nepřiměřený postup úřadů. Zúčastnit se ostře sledovaného procesu se jim kvůli přísným opatřením nepodařilo. „Soudce byl příliš zbabělý, než aby nás (o verdiktu) informoval,“ stěžovala si Fattáhova sestra Mona Seifová.
Rodina kritizovala i podmínky ve vězení. „Je mu odepřen přístup ke knihám, rádiu, hodinkám a má zákaz procházek (mimo vězeňskou celu),“ uvedla jeho matka Laila Souiefová. Syn celu podle ní opouští pouze, když jej navštíví rodina nebo když má jít k výslechu či soudu.
Egyptská vláda odmítá obvinění, že ve vězení jsou porušována lidská práva. „Neplánuji mlčet, budu i dál hledat různé způsoby nátlaku, abych alespoň (Fattáhovi) zlepšila jeho vězeňské podmínky,“ dodala Souiefová.
Fattáhova sestra Saná Saifová byla odsouzena k roku a půl odnětí svobody v březnu na základě podobných obvinění, když vyzvala, aby vězni byli propuštěni kvůli pandemii covidu-19.
Kritici: Trestání pokojného vyjádření
Pochybnosti o spravedlivém rozsudku zní z úst ochránců lidských práv i Bílého domu. Verdikt nad Fattáhem považují za politicky motivovaný.
„Novináři, obránci lidských práv a další, kteří se snaží pokojně využívat svobody projevu, by tak měli mít možnost činit bez trestních postihů,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
„Ohromný justiční omyl, vynesený zvláštním soudem, trestá pokojné vyjádření a odhaluje, jak se egyptský justiční systém stal sám nástrojem represe,“ komentoval verdikt Joe Stork z organizace Human Rights Watch.
Od roku 2013, kdy tehdejší šéf armády Abdal Fattáh Sísí sesadil prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva, došlo v Egyptě k rozsáhlým zásahům proti politickému disentu, což vyvolalo kritiku od skupin na ochranu lidských práv.
Sísí, který je od roku 2014 prezidentem, tvrdí, že bezpečnost a stabilita Egypta jsou na prvním místě a že v Egyptě nejsou političtí vězni. Podle lidskoprávních organizací byly však uvězněny desetitisíce lidí.
