Rusové zabili v Dnipru čtyři lidi a dalších čtyřicet zranili

Čtyři lidi zabil a dalších čtyřicet zranil ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Část zraněných je v těžkém stavu. Moskva zaútočila i na Mykolajiv. Výbuchy hlásili rovněž obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu.

„V tuto chvíli je v Dnipru čtyřicet zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ informoval Hajvanenko v pondělí brzy odpoledne. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Na úterý byl ve městě vyhlášen den smutku, dodala BBC.

Hajvanenko uvedl, že ruská armáda na Dnipro zaútočila v pondělí ráno. Z jeho příspěvků na Telegramu vyplývá, že poškozen byl autoservis, blíže neurčená firma a také řada aut, z nichž mnohá byla zcela zničena.

Generální prokuratura podle webu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusko provedlo raketový úder na centrální část města a zasáhlo podnik. Kromě něj jsou poškozené také vícepatrové budovy, auta, obchody a bankovní kancelář. Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) informovala, že útok poškodil čtyřpodlažní kancelářskou budovu a 49 aut.

Na Dnipro, kde působí různé firmy ze zbrojního průmyslu, Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo čtrnáct zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.

Ruské drony zaútočily v pondělí ráno i na Mykolajiv. Dron tam zasáhl střechu vícepodlažní obytné budovy a na místě vznikl požár, uvedl šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Při útoku se podle Kima zřejmě nikomu nic nestalo.

V noci na pondělí na Ukrajinu útočilo 89 ruských bezpilotních letounů, oznámilo letectvo napadené země. Třiašedesát dronů protivzdušná obrana zneškodnila, 26 jich zasáhlo devět míst.

Kazetovou munici sesbíral ze střechy domu robot

Web RBK Ukrajina píše, že při dronovém útoku na Vyšhorod v severním sousedství Kyjeva ruská armáda v noci na neděli použila kazetovou munici, která se ještě ve vzduchu rozpadá na větší počet menších náloží. Jeden z projektilů dopadl na střechu obytného vícepodlažního domu, ale neexplodoval. Na střeše tak zůstaly výbušniny, další se nacházely na dvoře před domem.

Lidé proto museli dočasně opustit domovy a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na místě k zásahu použila dron a vícefunkčního robota. Robot na střeše sesbíral nevybuchlou munici do speciální nádoby, kterou pak pomocí jeřábu naložili na vůz pyrotechniků. Ti ji kontrolovaně zneškodnili na bezpečném místě.

Dronový útok hlásí ruský Dagestán

Terčem dronového útoku se stal rovněž Dagestán na ruském severním Kavkaze. Šéf tamní správy Sergej Melikov tvrdí, že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly.

Telegramový kanál Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi tři na půl kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Ruské úřady tvrdí, že byla lehce zraněna dvanáctiletá dívka.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Moskva vždy uvádí pouze počet údajně zlikvidovaných dronů, nikoliv jejich celkový počet.

Ruskojazyčný server BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci na pondělí hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.

Ukrajina se více než jedenáct let brání ruské válce a tři a tři čtvrtě roku plnohodnotné pozemní invazi. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží agresora i napadenou zemi přimět k souhlasu s jejími návrhy na ukončení bojů. V neděli ukrajinská delegace jednala s Američany na Floridě, v pondělí do Moskvy odcestuje Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a v úterý ho čeká jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa už v Íránu není na co útočit. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
03:37Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 1 hhodinou

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 4 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 4 hhodinami

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 5 hhodinami

Maďarská delegace chce jednat o inspekci Družby, Kyjev misi zpochybnil

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.
14:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHavárie ve Fukušimě narušila důvěru Japonců v jadernou energetiku

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.
před 6 hhodinami
Načítání...