V Rusku nevysvětlitelně hynou stovky tuleňů. Hlavním podezřelým je virus psinky

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Dvě desítky uhynulých zvířat objevili pracovníci ruské agentury pro rybolov Rosrybolovstvo v Dagestánu v ústí řeky Sulak, severně od přístavu Machačkala, uvedla agentura Interfax. Od minulé neděle už moře vydalo na různých místech 295 mrtvých tuleňů, mezi nimi i březí samice.

Do oblasti podle agentury přijeli vědci, aby příčiny hromadného úhynu pomohli objasnit. Rosrybolovstvo dříve uvedlo, že za hromadným úhynem by mohla být „infekční nemoc“ anebo „vnější“ důvody. Úřady budou případ vyšetřovat jako týrání zvířat.

Právě virus je hlavním podrzřelým. V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořší lovící mláďata tuleňů a vlci, ale roku 1997 se prokázalo, že se na tyto tuleně poprvé přenesl virus psinky.  Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části moře o život přes 10 tisíc zvířat.

V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může velmi snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické. 

Agentura AFP připomíná, že tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Vodstvo, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy či plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám. To vše ohrožuje mnoho živočišných druhů.

Výjimečný tvor

Zatímco na začátku 20. století v oblasti žil více než milion tuleňů kaspických, v současné době vědci jejich počet odhadují na pouhých 70 tisíc jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh označuje za ohrožený od roku 2008. Rusko ho do své Červené knihy ohrožených a vzácných druhů přidalo letos, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tuleň kaspický je endemit – to znamená, že nikde jinde na Zemi nežije. Vyvinul se zřejmě z tuleňů kroužkových, ale dnes se už nich dost liší. Jde o vynikajícího plavce, který je schopen se za kořistí potápět často i do hloubky kolem 165 metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 8 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 10 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 11 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...