V Rusku nevysvětlitelně hynou stovky tuleňů. Hlavním podezřelým je virus psinky

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Dvě desítky uhynulých zvířat objevili pracovníci ruské agentury pro rybolov Rosrybolovstvo v Dagestánu v ústí řeky Sulak, severně od přístavu Machačkala, uvedla agentura Interfax. Od minulé neděle už moře vydalo na různých místech 295 mrtvých tuleňů, mezi nimi i březí samice.

Do oblasti podle agentury přijeli vědci, aby příčiny hromadného úhynu pomohli objasnit. Rosrybolovstvo dříve uvedlo, že za hromadným úhynem by mohla být „infekční nemoc“ anebo „vnější“ důvody. Úřady budou případ vyšetřovat jako týrání zvířat.

Právě virus je hlavním podrzřelým. V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořší lovící mláďata tuleňů a vlci, ale roku 1997 se prokázalo, že se na tyto tuleně poprvé přenesl virus psinky.  Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části moře o život přes 10 tisíc zvířat.

V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může velmi snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické. 

Agentura AFP připomíná, že tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Vodstvo, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy či plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám. To vše ohrožuje mnoho živočišných druhů.

Výjimečný tvor

Zatímco na začátku 20. století v oblasti žil více než milion tuleňů kaspických, v současné době vědci jejich počet odhadují na pouhých 70 tisíc jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh označuje za ohrožený od roku 2008. Rusko ho do své Červené knihy ohrožených a vzácných druhů přidalo letos, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tuleň kaspický je endemit – to znamená, že nikde jinde na Zemi nežije. Vyvinul se zřejmě z tuleňů kroužkových, ale dnes se už nich dost liší. Jde o vynikajícího plavce, který je schopen se za kořistí potápět často i do hloubky kolem 165 metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...