V Rusku nevysvětlitelně hynou stovky tuleňů. Hlavním podezřelým je virus psinky

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Dvě desítky uhynulých zvířat objevili pracovníci ruské agentury pro rybolov Rosrybolovstvo v Dagestánu v ústí řeky Sulak, severně od přístavu Machačkala, uvedla agentura Interfax. Od minulé neděle už moře vydalo na různých místech 295 mrtvých tuleňů, mezi nimi i březí samice.

Do oblasti podle agentury přijeli vědci, aby příčiny hromadného úhynu pomohli objasnit. Rosrybolovstvo dříve uvedlo, že za hromadným úhynem by mohla být „infekční nemoc“ anebo „vnější“ důvody. Úřady budou případ vyšetřovat jako týrání zvířat.

Právě virus je hlavním podrzřelým. V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořší lovící mláďata tuleňů a vlci, ale roku 1997 se prokázalo, že se na tyto tuleně poprvé přenesl virus psinky.  Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části moře o život přes 10 tisíc zvířat.

V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může velmi snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické. 

Agentura AFP připomíná, že tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Vodstvo, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy či plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám. To vše ohrožuje mnoho živočišných druhů.

Výjimečný tvor

Zatímco na začátku 20. století v oblasti žil více než milion tuleňů kaspických, v současné době vědci jejich počet odhadují na pouhých 70 tisíc jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh označuje za ohrožený od roku 2008. Rusko ho do své Červené knihy ohrožených a vzácných druhů přidalo letos, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tuleň kaspický je endemit – to znamená, že nikde jinde na Zemi nežije. Vyvinul se zřejmě z tuleňů kroužkových, ale dnes se už nich dost liší. Jde o vynikajícího plavce, který je schopen se za kořistí potápět často i do hloubky kolem 165 metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...