V Rusku nevysvětlitelně hynou stovky tuleňů. Hlavním podezřelým je virus psinky

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Dvě desítky uhynulých zvířat objevili pracovníci ruské agentury pro rybolov Rosrybolovstvo v Dagestánu v ústí řeky Sulak, severně od přístavu Machačkala, uvedla agentura Interfax. Od minulé neděle už moře vydalo na různých místech 295 mrtvých tuleňů, mezi nimi i březí samice.

Do oblasti podle agentury přijeli vědci, aby příčiny hromadného úhynu pomohli objasnit. Rosrybolovstvo dříve uvedlo, že za hromadným úhynem by mohla být „infekční nemoc“ anebo „vnější“ důvody. Úřady budou případ vyšetřovat jako týrání zvířat.

Právě virus je hlavním podrzřelým. V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořší lovící mláďata tuleňů a vlci, ale roku 1997 se prokázalo, že se na tyto tuleně poprvé přenesl virus psinky.  Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části moře o život přes 10 tisíc zvířat.

V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může velmi snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické. 

Agentura AFP připomíná, že tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Vodstvo, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy či plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám. To vše ohrožuje mnoho živočišných druhů.

Výjimečný tvor

Zatímco na začátku 20. století v oblasti žil více než milion tuleňů kaspických, v současné době vědci jejich počet odhadují na pouhých 70 tisíc jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh označuje za ohrožený od roku 2008. Rusko ho do své Červené knihy ohrožených a vzácných druhů přidalo letos, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tuleň kaspický je endemit – to znamená, že nikde jinde na Zemi nežije. Vyvinul se zřejmě z tuleňů kroužkových, ale dnes se už nich dost liší. Jde o vynikajícího plavce, který je schopen se za kořistí potápět často i do hloubky kolem 165 metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 18 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 22 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.