V Rusku nevysvětlitelně hynou stovky tuleňů. Hlavním podezřelým je virus psinky

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Dvě desítky uhynulých zvířat objevili pracovníci ruské agentury pro rybolov Rosrybolovstvo v Dagestánu v ústí řeky Sulak, severně od přístavu Machačkala, uvedla agentura Interfax. Od minulé neděle už moře vydalo na různých místech 295 mrtvých tuleňů, mezi nimi i březí samice.

Do oblasti podle agentury přijeli vědci, aby příčiny hromadného úhynu pomohli objasnit. Rosrybolovstvo dříve uvedlo, že za hromadným úhynem by mohla být „infekční nemoc“ anebo „vnější“ důvody. Úřady budou případ vyšetřovat jako týrání zvířat.

Právě virus je hlavním podrzřelým. V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořší lovící mláďata tuleňů a vlci, ale roku 1997 se prokázalo, že se na tyto tuleně poprvé přenesl virus psinky.  Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části moře o život přes 10 tisíc zvířat.

V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může velmi snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické. 

Agentura AFP připomíná, že tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Vodstvo, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy či plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám. To vše ohrožuje mnoho živočišných druhů.

Výjimečný tvor

Zatímco na začátku 20. století v oblasti žil více než milion tuleňů kaspických, v současné době vědci jejich počet odhadují na pouhých 70 tisíc jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh označuje za ohrožený od roku 2008. Rusko ho do své Červené knihy ohrožených a vzácných druhů přidalo letos, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tuleň kaspický je endemit – to znamená, že nikde jinde na Zemi nežije. Vyvinul se zřejmě z tuleňů kroužkových, ale dnes se už nich dost liší. Jde o vynikajícího plavce, který je schopen se za kořistí potápět často i do hloubky kolem 165 metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.