Postupující poušť a nadměrné spásání ohrožují Nogajskou step na jihu Ruska. Mění se rozsáhlý ekosystém i způsob života tamních pastevců. Pohyblivé písečné duny postupně pohlcují pastviny, ornou půdu a dokonce i domy.
Po staletí chová národ Nogajů dobytek na stepi na pomezí ruských oblastí Dagestán, Čečensko a Stavropolský kraj. Poslední dvě desítky let ale krajinu mění postupující poušť. „Přišla k nám do stepi bída. Bolí to sledovat, co se děje s velkou Nogajskou stepí,“ lamentuje obyvatel vesnice Terbli-Mekteb Aliby Romanov.
Písečné duny pohltily půdu Begaliho Chanmurzajeva. Místo pastvin má teď 400 hektarů neúrodné pouště. „Bývala to dobrá porostlá půda. Sklízeli jsme tu seno, nemuseli jsme ho kupovat. Dokonce jsme ho prodávali. Teď není co kosit,“ stěžuje si.
Náčelník místní rady Ruslan Nasyrov dodává: „Každý rok je písku víc, zabírá nové území. Tato půda by se měla zachránit, ale musíme to řešit jako akutní krizi.“ Úřady farmáře vyzývají, aby na léto hnali svá zvířata do hor. Určují místa, kde se nechá půda od pastvy odpočinout. Na nich se tráva vzpamatuje.
Ovce se přesto pasou celoročně. Nogajci se shodují, že postup pouště zrychlil v polovině 90. let, poté co byla třetina jejich půdy zestátněna a pak převedena na soukromé vlastníky. „Některým lidem nahoře je jedno, co se s tou půdou děje, co s ní bude za dvacet, deset, pět let. Myslí jen na zisky,“ spekuluje obyvatel Terbli-Mektebu Romanov.
Vysychající jezera
Sucho zmenšuje i jezera Velký a Malý Manyč, která byla kdysi lákadlem. Rodiny tam přicházely odpočívat a koupat se. „Vysychá kvůli lidským zásahům. Kanál uzavřeli. Jezero rozdělili mezi pět farem. A jejich majitelé dál expandovali,“ popisuje obyvatel zasažené oblasti Denislam Sabutov.
Někteří Nogajci věří, že příroda lidi trestá za to, jak s půdou nakládají. A tím trestem je proměna kdysi úrodné stepi ve skomírající poušť.
