Pastva

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

I když by měl vrcholit podzim, je počasí na polovinu listopadu docela teplé – a ještě neskončilo vegetační období. Mate to přírodu. Rostliny se namísto odpočinku před zimou vysilují. Tím se také prodlužuje období, kdy může zůstávat dobytek na pastvinách. Farmáři tvrdí, že nepamatují, že by se někdy pásl venku v tak pokročilé roční době.

Kriticky ohroženého motýla zachraňuje na bývalém odkališti pastva ovcí a koz. Pomoci k dalším populacím okáče metlicového má na zrekultivované ploše tušimické elektrárny hlavně pohyb tamních stád.

Divocí koně v Národním parku Podyjí na Znojemsku začali spásat i lesní část pastviny. Dosud bezmála desetihektarovou plochu smíšeného lesa izoloval mobilní ohradník. Správa národního parku to uvedla na svém webu.

Postupující poušť a nadměrné spásání ohrožují Nogajskou step na jihu Ruska. Mění se rozsáhlý ekosystém i způsob života tamních pastevců. Pohyblivé písečné duny postupně pohlcují pastviny, ornou půdu a dokonce i domy.

V Jihomoravském kraji přibylo míst, která spásají ovce, což je ekologický a šetrný způsob, jak se zbavit vysoké trávy i v těžko přístupném terénu. Ochranáři tím podporují lepší podmínky pro růst ohrožených druhů. Tento druh pastvy zavedli i u Hustopečí na Břeclavsku díky projektu Life, který cílí na ochranu vybraných území.

Téměř s měsíčním zpožděním začali krušnohorští pastevci vyhánět ovce. Ty mají však na loukách podle odhadů místy až o polovinu méně potravy než v předchozích letech. Jenže ve stájích už tisíce kusů držet nelze. Zásoby spočítané na zimu docházejí.