Kriticky ohroženého motýla zachraňuje na bývalém odkališti pastva ovcí a koz. Pomoci k dalším populacím okáče metlicového má na zrekultivované ploše tušimické elektrárny hlavně pohyb tamních stád.
Tři tisícilitrové nádrže pro kozy a ovce naplní hasiči během sucha každý druhý den. Zvířata na rekultivované krajině pase Marie Hamáková. Vztah má i k motýlovi, kvůli kterému jsou u Tušimic pastviny, psala o něm diplomovou práci. „(Kozy a ovce) vyžírají trávu a kopyty udusávají trávu. A motýl právě v tom nezapojeném porostu klade vajíčka a tím se tady může rozmnožovat lépe než jinde,“ popsala.
Se strojovým sečením motýlů ubylo
Okáč metlicový je drobný a nenápadný motýl. Místa, kde se v Česku vyskytuje, by šla spočítat na prstech jedné ruky. Lokalita u Tušimic se přitom od šedesátých let využívala jako odkaliště strusky a popílku z elektrárny. Má zhruba sedmdesát hektarů. Když se krajina zrekultivovala, energetici nejprve trávu sekali strojově.
„Tím, že populace postupně ubývala, jsme měli indicie, že tento styl managementu nestačí. Postupně došli k tomu, že nejefektivnější pro nás i pro motýla by byla pastva,“ řekl ekolog elektrárny Tušimice František Dragomir.
Celkem 350 ovcí a koz je na bývalém odkališti od května do prvního sněhu. Pak se stěhují do stájí.
