Divocí koně v Podyjí můžou do lesa. Vzácné rostliny osvobodí od křoví

Divocí koně v Národním parku Podyjí na Znojemsku začali spásat i lesní část pastviny. Dosud bezmála desetihektarovou plochu smíšeného lesa izoloval mobilní ohradník. Správa národního parku to uvedla na svém webu.

V Podyjí se pohybují dvě stáda, jedno spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranickou pastvinu, kterou tvoří stepní trávníky, vřesoviště a křovinaté biotopy. Asi třetinu této pastviny pokrývá smíšený les, kam koně zatím nesměli. „Každý rok jsme koním postupně přidávali nové dílčí plochy k pastvě. Nyní přibývá i les,“ uvedl Robert Stejskal, který se ve Správě Národního parku Podyjí zabývá péčí o nelesní plochy.

Uvedl, že správci pečlivě sledují kapacitu pastviny a hledají optimální pastevní zátěž. Koně se během tří let od začátku projektu úspěšně „propásli“ přes stepní trávníky právě až k lesním porostům. „Nyní je čeká nelehký úkol. Pomoci zlepšit stav lesa,“ uvedl Stejskal.

V lesních porostech pastviny plošně odumřely borovice. Na zbytky lesostepních světlin se pak šířil akát nebo husté křoví. Společně s koňmi, kteří dokážou vypást porosty vysokých trav, tak budou správci parku pokračovat v odstraňování suchých borovic a invazních akátů a především v obnově cenných zbytků stepní vegetace.

Stáda koní v Podyjí se úspěšně rozrostla

„V Havranickém lese stále existují skalky s přežívajícími konikleci, jalovci a dalšími vzácnými druhy. Jen je potřeba je osvobodit z hustého křoví. Jakmile se to povede, koně se postarají o další údržbu a zpomalí zarůstání,“ uvedl Stejskal.

Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Nyní je jich 17. Přirozeně udržují zhruba 60 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Policie obvinila muže kvůli podílu na sebevraždě matky oběti střelby, píše iRozhlas

Kriminalisté obvinili bývalého policistu z podílu na sebevraždě ženy, jejíž dcera zemřela při útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze v prosinci 2023. Muži v případě uznání viny hrozí až dvanáct let vězení. Informoval o tom iRozhlas. Žena zemřela letos v dubnu.
11. 11. 2025

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
10. 11. 2025

Maturoval v krytu. Nejvíc stoletého Josefa Straku nabíjejí kamarádi

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.
8. 11. 2025

Pochybení volební komise v Blansku neodhalil ani algoritmus

Nejvyšší správní soud začátkem příštího týdne podá trestní oznámení kvůli chybnému sečtení hlasů při sněmovních volbách ve volebním okrsku v Blansku. Podle soudců mohla volební komise s hlasy manipulovat úmyslně. Její členové, kteří jsou proškoleni k tomu, aby se vzájemně kontrolovali, byli kromě zapisovatele vybráni politickými stranami. Svou zástupkyni tam měli i Piráti, kteří byli ošizeni o nejvíce hlasů. Výsledky sčítání po komisi kontroluje ještě počítačový algoritmus, ani ten ale na chybu neupozornil. Výsledky voleb to však neovlivnilo.
7. 11. 2025
Načítání...