Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Zemřel vůdce ruské krajní pravice Žirinovskij
„Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Vladimir Žirinovskij,“ oznámil podle ruské agentury předseda Státní dumy Volodin při zasedání sněmovny. Následně poslanci památku zemřelého zakladatele a vůdce krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) uctili minutou ticha a jednání bylo přerušeno.
Zprávy, že Žirinovskij podlehl koronaviru, se v ruských médiích objevily už koncem března, tehdy se ale nepotvrdily. „Jeho stav je opravdu vážný. Strachujeme se o něj, lékaři o něj bojují. Je to však velký chlapík. Popřejme mu brzké uzdravení,“ konstatoval tehdy Volodin.
Kommersant na webu připomněl, že Žirinovskij byl s koronavirovou nákazou hospitalizován už 2. února. V druhé polovině března média informovala o zhoršení jeho zdravotního stavu. Lékaři ho uvedli do umělého spánku kvůli sepsi.
Odpor proti „neruským“ prvkům ve společnosti
Žirinovskij byl kvůli svým kontroverzním výrokům léta pokládán za vůdce ruských nacionalistů. Patřil ke zdatným manipulátorům, ale i pohotovým diskutérům ruské politiky. Byl znám svými projevy na veřejnosti, v nichž populisticky sliboval snadné změny ve společnosti.
Strana pod jeho vedením vystupovala proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Nechvalně proslulé se staly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické a antisemitské výroky, i když byl sám židovského původu.
Žirinovskij v poslední době podporoval invazi Ruska na Ukrajinu. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o jejím zahájení označila jeho strana za „vizionářské“. „Je to mírová mise, příklad vizionářské a proaktivní politiky,“ uvedla strana LDPR v prohlášení. „Můžeme se vykašlat na názory Západu a USA!“ uvedla také k hrozbě nových západních postihů.
Ruské zájmy ohledně Ukrajiny hájil Žirinovskij i dříve. V letech 2017 a 2019 ho generální prokuratura Ukrajiny obvinila z trestných činů „financování terorismu“ a „narušování územní celistvosti“ země. Toho se měl dopustit poskytnutím podpory separatistům ze samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Kvůli svému podílu na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny figuroval Žirinovskij už od roku 2014 na sankčním seznamu Ukrajiny a Evropské unie.
Stalinova chyba
Do veřejného života vstoupil Žirinovskij v době perestrojky. Na přelomu 80. a 90. let založil stranu LDPR, stal se jejím předsedou, motorem a nezbytnou součástí. A v roce 1993 se s LDPR dostal do parlamentu. V posledních volbách skončila strana třetí se ziskem 21 mandátů. V minulosti byl i místopředsedou Státní dumy. Několikrát také neúspěšně kandidoval na prezidenta.
V roce 2019 Žirinovskij ostře reagoval na plán starosty Řeporyjí Pavla Novotného postavit pomník vlasovcům, který vyvolal pobouření v Rusku. Podle deníku Právo doslova uvedl: „Chyba Stalina. V roce 1945 se měla poslat skutečná okupační armáda, poslat po sto tisících lidech do Polska, Maďarska, do Čech, na Slovensko, do Rumunska a Bulharska. A do Německa milionovou armádu. A všem zavřít hubu, aby dodnes mlčeli a mlčeli dalších sto let.“
Reagoval také na skutečnost, že bývalé vedení SSSR po sametové revoluci umožnilo stažení sovětských vojsk: „Chybou naší země byl odchod vojsk z východní Evropy. Kdyby tam byla ruská armáda, báli by se o takových zrádcích, jako byl Vlasov, dokonce jen mluvit.“
Žirinovskij byl od roku 1971 ženatý. S manželkou Galinou se na konci 70. let rozvedl, ale poté se za velké slávy opět vzali při církevním obřadu. Mají syna Igora, který se také pohybuje v politice. Měl i nemanželského syna a dceru.
Byl nositelem několika ocenění, například Řádu za zásluhy o vlast I. až IV. třídy. Nejvyšší stupeň tohoto vyznamenání mu prezident Vladimir Putin udělil vloni za „velký přínos k posílení ruské státnosti, rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost“.
