Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.
Jednotné Rusko si po volbách udrží dvoutřetinovou většinu v parlamentu
Události: Strana Jednotné Rusko jasně vyhrála volby (zdroj: ČT24)
Volby do dolní komory parlamentu jsou smíšené, polovina mandátů je rozdělena podle stranických kandidátů a dalších 225 křesel je obsazeno většinovou volbou v jednomandátových okruzích. Podle předběžných propočtů získá Jednotné Rusko na základě kandidátek 112 křesel a v jednomandátových okruzích 195 míst, což vytváří ústavní většinu, píše TASS s odvoláním na ústřední volební komisi.
V parlamentu zasednou také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 zřejmě polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě s více než 19 procenty hlasů. Před pěti lety pro ně hlasovalo 13,3 procenta voličů. Komunistům pomohly i hlasy stoupenců zavřeného aktivisty Alexeje Navalného, jehož spolupracovníci nemohli sami kandidovat. Doporučili svým voličům takticky hlasovat proti kandidátům Jednotného Ruska. „Často tak volili právě komunisty,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Opozice shromážděná kolem Navalného průběžné výsledky komunistů považuje za důkaz úspěchu jejich strategie. Úřady také při sčítání obvinila z rozsáhlých podvodů a odsoudila „morální úpadek“ vládnoucí moci.
Jednotné Rusko a komunisty následuje Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského s necelými osmi procenty hlasů a strana Spravedlivé Rusko s více než sedmi procenty. Nově založená strana Noví lidé má podle dílčích výsledků 5,4 procenta hlasů. Všechny tyto strany se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka vstupovalo Jednotné Rusko do těchto voleb s nejhoršími volebními preferencemi za celou svou dvacetiletou existenci.
„Zřejmě nezabral ani Putinův úplatek směrem k penzistům a příslušníkům ozbrojených sil, což bylo v prvním případě deset tisíc rublů, ve druhém patnáct,“ poznamenal pro ČT. Důvodem, proč jsou aktuální výsledky horší, může být podle něho i fakt, že jsou za dvacet let Rusové jak Jednotným Ruskem, tak Vladimirem Putinem unaveni.
Současně se Dvořák pozastavuje nad tím, zda se „do Ruska nevrací sovětské pořádky, kdy lidé měli z režimu vyloženě strach – toho jsme určitě byli svědky i v těchto třídenních volbách – anebo si dokonce mysleli, že v Rusku se jinak vládnout nedá a že státní moc, zejména nejvyšší, musí být autoritářská.“
Výsledky ruských voleb hodnotí komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák (zdroj: ČT24)
Podvody při sčítaní
Nezávislí pozorovatelé upozorňují na množství podvodů, které volby doprovázely. Některé pokusy o falšování výsledků natočily kamery přímo ve volebních místnostech. Zachytily například neznámého voliče, který zpoza plenty opakovaně hlasoval. V místnosti v Petrohradě zase raději bezpečnostní kameru zakryli a z Krasnodarské volební místnosti nezávislého pozorovatele násilím vyvedli.
Podle některých videí, která se objevila na sociálních sítích a jejichž autenticitu nelze vždy ověřit, se na některých podvodech podíleli i členové volebních komisí. Objevila se i podezření na nátlak na státní zaměstnance a vojáky.
V pondělí dopoledne obavy ze zmanipulování voleb narůstaly, poznamenala agentura AP, podle níž volební komise dosud nezveřejnila úplné výsledky internetového hlasování v Moskvě, kde vládní strana mívá tradičně nízkou podporu a kde v minulosti rezonoval protikremelský odpor. V ruské metropoli přitom po internetu odevzdaly hlasy téměř dva miliony voličů.
„Kde jsou výsledky on-line hlasování (v Moskvě)?“ napsala na Facebooku Navalného spolupracovnice Ljubov Sobolová. „Nezveřejňují je, aby zfalšovali více hlasů pro kandidáty Jednotného Ruska?“
Úřady podle Reuters prohlásily, že zrušily všechny výsledky hlasování v těch volebních místnostech, kde panovaly nesrovnalosti, a že celkově byly volby v pořádku. Ústřední volební komise tvrdí, že zaznamenala dvanáct případů falšování hlasovacích lístků v osmi regionech a že výsledky z těchto volebních místností anuluje. Podle nevládních organizací, stranických pozorovatelů i nezávislých médií je volebních podvodů mnohem víc. Úřady ale tyto stížnosti zpravidla odmítají či bagatelizují.
„O víkendu, zejména v noci, jsme začali dostávat zprávy o tom, že prostory, ve kterých jsou uloženy hlasovací lístky, byly nesprávně zapečetěny. A že se do místností dostali lidé, kteří s hlasy manipulovali, a to bez jakéhokoli dozoru,“ uvedl Stanislav Andrejčuk z nevládní organizace Golos.
Riziko manipulace s hlasovacími lístky podle kritiků zvýšil i fakt, že ústřední volební komise letošní parlamentní volby kvůli epidemii koronaviru rozložila do tří dnů.
Voleb se letos poprvé od 90. let také neúčastnili mezinárodní pozorovatelé z OBSE, která se tak rozhodla poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, přičemž krok zdůvodnila pandemií. OBSE například kritizovala Rusko, které je jejím členem, za poslední prezidentské volby. A to proto, že nevytvořilo konkurenční prostředí. Tehdy vyhrál Vladimir Putin a podle všeho nyní zaznamená další úspěch – jeho stranu Jednotné Rusko předvolební průzkumy označovaly za jednoznačného favorita.
Volební účast byla v parlamentních volbách kolem 47 procent
Výsledek voleb zřejmě nezmění politickou scénu v Rusku, podotýká Reuters, podle něhož jí bude nadále dominovat prezident Putin, jenž je u moci – coby prezident nebo premiér – od roku 1999. Zda se bude ucházet o prezidentskou funkci znovu ve volbách v roce 2024, zatím neřekl. Další dva mandáty mu umožňuje loňská změna ústavy, k níž dopomohla dvoutřetinová většina Jednotného Ruska ve Státní dumě. Osmašedesátiletý prezident si nadále zachovává popularitu u řady Rusů, kteří oceňují, že se postavil Západu a obnovil národní hrdost.
Volební účast byla v parlamentních volbách kolem sedmačtyřiceti procent, což podle agentury Reuters svědčí o všeobecné apatii. Rusové souběžně s novým složením dolní komory parlamentu na řadě míst volili také oblastní sněmy a gubernátory.
EU odsoudila „atmosféru zastrašování“ při ruských volbách
Evropská unie v pondělí odsoudila „atmosféru zastrašování“ v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.
„To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů,“ řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly,“ dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o „četných nesrovnalostech“ při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.