Antisemitismus strana 2 z 4

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Porota v pátek shledala Roberta Bowerse vinným ze zabití jedenácti věřících v pittsburské synagoze Strom života v roce 2018, jedná se o antisemitský útok s nejvyšším počtem obětí v historii USA. Porotci padesátiletého muže po několika hodinách jednání uznali vinným ve všech třiašedesáti bodech obžaloby, informovala agentura AP. Stejná porota bude v navazujícím řízení volit mezi trestem smrti a doživotním vězením.

Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba na dvojnásobek – Federace židovských obcí zaznamenala 2277 antisemitských incidentů, v předešlém roce to bylo 1128. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Informoval o tom předseda federace Petr Papoušek.

Americkou cenu Tony za nejlepší divadelní hru obdržel Tom Stoppard. Britský autor českého původu si ocenění vysloužil dramatem Leopoldstadt o židovské rodině. Stoppard sám má židovské kořeny, jeho rodiče odešli ze Zlína před hrozbou nacismu.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

Soud v americkém Buffalu ve státě New York odsoudil na doživotí mladíka, který loni v květnu zastřelil deset Afroameričanů a tři další zranil. Sám útočník se označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy. K mnohonásobné vraždě, terorismu motivovanému nenávistí i dalším trestným činům se přiznal už v listopadu. Do vězení půjde bez možnosti předčasného propuštění, píše agentura AP.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.

V moderních dějinách se snad nenašel jediný konflikt, který by konspirační teoretici nepřisoudili židovskému spiknutí. Děje se to i v současné ruské invazi na Ukrajinu. Jenže tentokrát antisemitští dezinformátoři, zřejmě v obavě před algoritmy sociálních sítí, slovo Židé vůbec nepoužívají. Místo toho šíří lži o spiknutí Chazarů. Tedy příslušníků říše, která krátce existovala před více než tisíciletím a po svém zániku po sobě zanechala jen pramalé dědictví. Přesto se konspirace o Chazarech úspěšně šíří.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Takzvaná Židovská agentura je organizací, která přispěla k současné podobě Izraele. Už třicet let zařizuje ruským Židům možnost emigrovat právě do židovského státu. Jako bránu k novému životu ji jen od začátku války na Ukrajině využily desítky tisíc lidí. Teď se Kreml snaží omezit fungování agentury, proti čemuž se izraelská diplomacie brání.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Nesnášenlivost vůči Židům nezmizela, je naopak opět ve středu naší společnosti. Při vzpomínce na oběti holocaustu to ve čtvrtek prohlásila předsedkyně německého Spolkového sněmu Bärbel Basová. Proti projevům nenávisti se vyslovil i šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok. Společnost k nim musí být ostražitá, zdůraznil. Ve čtvrtek uplynulo 77 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, hlavní smuteční ceremonie se odehrávají v Německu, Izraeli a Polsku.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Doživotní trest vězení s možností propuštění nejdříve po 22 letech uložil soud v Paříži muži, kterého shledal vinným z vraždy 84leté ženy židovského vyznání z března 2018. Ubodání Mireille Knollové vzbudilo ve Francii vlnu pobouření. Spolupachatel při okradení ženy trpící Parkinsonovou chorobou dostal 15 let vězení. Oběma pachatelům u soudu přitížil antisemitský motiv činu.

Památník Terezín uspořádal ve čtvrtek setkání k 80. výročí vzniku ghetta. Do Muzea ghetta zavítaly dvě bývalé vězeňkyně se svými potomky, pozdrav zazněl z předtočeného videa od dvou někdejších vězňů z Izraele. Řečníci zdůrazňovali nutnost připomínat tragické osudy Židů. Bývalí vězni se schází v Terezíně při připomínce zahájení deportace Židů z českých zemí pravidelně každých pět let. Před deseti lety jich přijelo do Terezína přes dvě stě.

Ve Francii začíná proces se dvěma mladíky obviněnými z vraždy ženy židovského původu. Hlavním motivem jejich činu byl právě původ oběti, což během vyšetřování oba muži potvrdili. Vražda v roce 2018 vyvolala silné protesty veřejnosti. Prezident Emmanuel Macron ujistil o svém odhodlání bojovat proti antisemitismu, k útokům v zemi přesto dál dochází.

Polská policie v Osvětimi pátrá po pachatelích, kteří na devět vězeňských baráků v někdejším nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětimi-Březince nastříkali antisemitské nápisy v angličtině a němčině. Za poškození památky hrozí trest sahající od půl roku po osm let vězení, upozornila policie.

I před postavením plynových komor nacisté systematicky vraždili Židy na území dnešního Polska. Začali s tím hned, jakmile získali polské území v bojích s Rudou armádou. V Bialystoku (česky Bělostoku) k prvnímu masakru došlo v den vstupu německé armády do města. Velkou synagogu se stovkami Židů uvnitř zapálili před osmdesáti lety, 27. června 1941. V Bialystoku pak židovskou komunitu uzavřeli za zdi ghetta. Tam se ale zformoval odboj, který vedl s nacisty nerovný a předem prohraný boj. Povstalci v něm ztratili vše, získali jediné – respekt protivníka.

Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874 . Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Za velkého zájmu médií začal ve čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem proces s nadporučíkem německé armády, který se podle prokuratury vydával za běžence ze Sýrie a hodlal pod touto falešnou identitou zavraždit prominentního politika. Chtěl, aby z útoku byli obviňováni migranti. Obhajoba tvrdí, že nyní 32letý Franco A. je obětí štvanice. Sám obžalovaný novinářům řekl, že nikomu ublížit nechtěl.

Na doživotí poslal za mříže soud v Německu Stephana Ballieta. Ten se zodpovídal za loňský útok na synagogu v Halle. Dovnitř budovy se tehdy útočník sice nedostal, v jejím okolí ale zavraždil dva lidi. Soud tak svým pondělním nepravomocným verdiktem vyhověl obžalobě. Ústřední rada Židů v Německu rozsudek přivítala a označila ho za symbol toho, že antisemitismus nemá v zemi místo.