Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.
Pane ministře, náš rozhovor se vysílá ve chvíli, kdy Francie hraje fotbalový zápas s Izraelem. Bohužel se o něm tolik nemluví v souvislosti se sportovními výkony, ale s rostoucí vlnou antisemitismu – v zrcadle událostí minulého týdne v Amsterdamu. Vy sám máte židovské kořeny. Jak vy osobně situaci vnímáte? A co mohou Francie a Evropa proti tomu dělat?
Je to velmi důležitá otázka. To, co se stalo v Amsterdamu – tedy vidět nahánění Židů v evropských ulicích v roce 2024 – nás šokovalo. Tento antisemitismus ve všech našich demokraciích ještě zesílil po barbarském teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli (z loňského) 7. října.
Dnešní nenávist vůči Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy přitom slouží jako záminka k útokům na Židy. Žádná z našich demokracií to nemůže tolerovat. Proto jdu osobně s naším prezidentem a premiérem dnes (ve čtvrtek) večer na tento zápas, abychom vyjádřili naši solidaritu a řekli, že sport by měl být momentem bratrství, a ne nenávisti a že v této otázce nepodlehneme zastrašování a vydírání.
Evropa prochází těžkým obdobím – válčí se na Blízkém východě a na Ukrajině a nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump se vůči Evropě netváří nejvstřícněji. Vy jste řídil think tank Atlantic Council, dokonce jste o staronovém prezidentovi napsal knihu, ve které zmiňujete, že Trump není náhodou dějin. Co tedy od něj Evropa může očekávat?
S prezidentem Trumpem budeme spolupracovat stejně jako s jinými zvolenými kandidáty. Ale odpověď je hlavně na nás. My Evropané nemůžeme záviset na rozhodnutí voličů ve Wisconsinu a Michiganu každé čtyři roky, pokud jde o naši vlastní bezpečnost.
Nyní musíme vzít osud do vlastních rukou, investovat do naší autonomie v oblasti obrany, energetiky, technologií, obchodu. Trump bude hájit zájmy Spojených států, to je jeho legitimní role. Na nás Evropanech je, abychom hájili ty naše – v dialogu s našimi americkými spojenci, ale také tím, že se vůči nim vymezíme – zejména v oblasti obchodu.
Otázka pro nás Evropany nakonec zní, jestli jsme schopni zůstat jednotní a přijmout nezbytná opatření, aby se svět neobešel bez nás a naše bezpečnost nezávisela na ostatních?
Zmínil jste obchod, zejména cla, která může Donald Trump zavést na evropské výrobky. Ale jak na to má reagovat Evropa?
Se Spojenými státy jsme si navzájem největšími obchodními partnery, takže nikdo nemá zájem na protekcionismu. Ale je pravda, že pokud se objeví protekcionistické hrozby, Evropané se musí umět bránit, zůstat jednotní, aby hájili své obchodní zájmy. To jsme udělali nedávno s Čínou, když Evropská komise uvalila cla na její elektrická auta.
Německo se ale jasně proti těmto clům stavělo, protože má v Číně své vlastní zájmy. Opravdu věříte, že tento jednotný postup může existovat a vydržet?
Pokud ne, ztratili bychom všichni, jednotlivé státy i celé společenství. Nejen na ekonomické, ale třeba i vojenské úrovni. Máme na prahu ruskou agresivní válku proti Ukrajině a to je bezpečnostní otázka pro nás všechny, proto musíme spolupracovat – s Němci a se všemi členy Evropské unie. Jsem teď v Praze, abychom si vyměnili zkušenosti s našimi českými partnery. Česko zastává v podpoře Ukrajiny skutečně vůdčí roli a ve strategických otázkách týkajících se evropské obrany společně můžeme udělat hodně.
Ano, jenže je tu také Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán minulý týden jasně řekl, že Evropa sama bez Spojených států nebude schopna dál podporovat Ukrajinu. Jak se k tomu stavíte vy?
Bylo by historickou chybou opustit Ukrajince a dopřát Vladimiru Putinovi vítězství. Byla by to katastrofa pro naši bezpečnost, pro nás Evropany, protože Ukrajinci dnes brání nejen svou svobodu a suverenitu, ale také bezpečnost celé Evropy.
Myslím si však, že by to byl také katastrofální precedens i pro mezinárodní vztahy na celém světě. Když vidíte vojáky ze Severní Koreje, íránské rakety a drony, které dnes Rusko používá proti ukrajinským civilistům, vidíte, že to není jen lokální konflikt, ale útok na evropské demokracie a na demokracii obecně. Dejme tedy Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit.
Jaká je tedy pro Unii největší výzva v následujících letech?
Zjistit, zda chceme jako Evropa i nadále přežít, jestli chceme mít nějaký vliv na mezinárodní scéně. Pokud se podíváme na konkurenceschopnost, kterou ve své zprávě zdůraznil (ekonom a italský expremiér) Mario Draghi, za posledních třicet let Spojené státy vytvořily dvakrát větší hrubý domácí produkt než Evropa. Pokud jde o investice do umělé inteligence, v současné době je jich v USA desetkrát více než v Evropě.
Pokud tedy nechceme zůstat pozadu, musíme být jednotní a na evropské úrovni přijmout nezbytná rozhodnutí ve všech těchto otázkách – investicích do obrany, technologií, sjednocení našeho kontinentu. Jsou to nesmírně ambiciózní výzvy, ale podle mého názoru jsou nevyhnutelné, pokud chceme být pány našeho osudu.
