Evropa musí vzít osud do vlastních rukou, říká francouzský ministr Haddad

6 minut
Události, komentáře: Rozhovor s francouzským ministrem Benjaminem Haddadem
Zdroj: ČT24

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Pane ministře, náš rozhovor se vysílá ve chvíli, kdy Francie hraje fotbalový zápas s Izraelem. Bohužel se o něm tolik nemluví v souvislosti se sportovními výkony, ale s rostoucí vlnou antisemitismu – v zrcadle událostí minulého týdne v Amsterdamu. Vy sám máte židovské kořeny. Jak vy osobně situaci vnímáte? A co mohou Francie a Evropa proti tomu dělat?

Je to velmi důležitá otázka. To, co se stalo v Amsterdamu – tedy vidět nahánění Židů v evropských ulicích v roce 2024 – nás šokovalo. Tento antisemitismus ve všech našich demokraciích ještě zesílil po barbarském teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli (z loňského) 7. října.

Dnešní nenávist vůči Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy přitom slouží jako záminka k útokům na Židy. Žádná z našich demokracií to nemůže tolerovat. Proto jdu osobně s naším prezidentem a premiérem dnes (ve čtvrtek) večer na tento zápas, abychom vyjádřili naši solidaritu a řekli, že sport by měl být momentem bratrství, a ne nenávisti a že v této otázce nepodlehneme zastrašování a vydírání.

Evropa prochází těžkým obdobím – válčí se na Blízkém východě a na Ukrajině a nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump se vůči Evropě netváří nejvstřícněji. Vy jste řídil think tank Atlantic Council, dokonce jste o staronovém prezidentovi napsal knihu, ve které zmiňujete, že Trump není náhodou dějin. Co tedy od něj Evropa může očekávat?

S prezidentem Trumpem budeme spolupracovat stejně jako s jinými zvolenými kandidáty. Ale odpověď je hlavně na nás. My Evropané nemůžeme záviset na rozhodnutí voličů ve Wisconsinu a Michiganu každé čtyři roky, pokud jde o naši vlastní bezpečnost.

Nyní musíme vzít osud do vlastních rukou, investovat do naší autonomie v oblasti obrany, energetiky, technologií, obchodu. Trump bude hájit zájmy Spojených států, to je jeho legitimní role. Na nás Evropanech je, abychom hájili ty naše – v dialogu s našimi americkými spojenci, ale také tím, že se vůči nim vymezíme – zejména v oblasti obchodu.

Otázka pro nás Evropany nakonec zní, jestli jsme schopni zůstat jednotní a přijmout nezbytná opatření, aby se svět neobešel bez nás a naše bezpečnost nezávisela na ostatních?

Zmínil jste obchod, zejména cla, která může Donald Trump zavést na evropské výrobky. Ale jak na to má reagovat Evropa?

Se Spojenými státy jsme si navzájem největšími obchodními partnery, takže nikdo nemá zájem na protekcionismu. Ale je pravda, že pokud se objeví protekcionistické hrozby, Evropané se musí umět bránit, zůstat jednotní, aby hájili své obchodní zájmy. To jsme udělali nedávno s Čínou, když Evropská komise uvalila cla na její elektrická auta.

Německo se ale jasně proti těmto clům stavělo, protože má v Číně své vlastní zájmy. Opravdu věříte, že tento jednotný postup může existovat a vydržet?

Pokud ne, ztratili bychom všichni, jednotlivé státy i celé společenství. Nejen na ekonomické, ale třeba i vojenské úrovni. Máme na prahu ruskou agresivní válku proti Ukrajině a to je bezpečnostní otázka pro nás všechny, proto musíme spolupracovat – s Němci a se všemi členy Evropské unie. Jsem teď v Praze, abychom si vyměnili zkušenosti s našimi českými partnery. Česko zastává v podpoře Ukrajiny skutečně vůdčí roli a ve strategických otázkách týkajících se evropské obrany společně můžeme udělat hodně.

Ano, jenže je tu také Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán minulý týden jasně řekl, že Evropa sama bez Spojených států nebude schopna dál podporovat Ukrajinu. Jak se k tomu stavíte vy?

Bylo by historickou chybou opustit Ukrajince a dopřát Vladimiru Putinovi vítězství. Byla by to katastrofa pro naši bezpečnost, pro nás Evropany, protože Ukrajinci dnes brání nejen svou svobodu a suverenitu, ale také bezpečnost celé Evropy.

Myslím si však, že by to byl také katastrofální precedens i pro mezinárodní vztahy na celém světě. Když vidíte vojáky ze Severní Koreje, íránské rakety a drony, které dnes Rusko používá proti ukrajinským civilistům, vidíte, že to není jen lokální konflikt, ale útok na evropské demokracie a na demokracii obecně. Dejme tedy Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit.

Jaká je tedy pro Unii největší výzva v následujících letech?

Zjistit, zda chceme jako Evropa i nadále přežít, jestli chceme mít nějaký vliv na mezinárodní scéně. Pokud se podíváme na konkurenceschopnost, kterou ve své zprávě zdůraznil (ekonom a italský expremiér) Mario Draghi, za posledních třicet let Spojené státy vytvořily dvakrát větší hrubý domácí produkt než Evropa. Pokud jde o investice do umělé inteligence, v současné době je jich v USA desetkrát více než v Evropě.

Pokud tedy nechceme zůstat pozadu, musíme být jednotní a na evropské úrovni přijmout nezbytná rozhodnutí ve všech těchto otázkách – investicích do obrany, technologií, sjednocení našeho kontinentu. Jsou to nesmírně ambiciózní výzvy, ale podle mého názoru jsou nevyhnutelné, pokud chceme být pány našeho osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj chce odstoupit od dohody o nerostných surovinách, prohlásil Trump

Ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Ten zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
před 10 mminutami

Poblíž souostroví Tonga v Tichém oceánu udeřilo silné zemětřesení

Souostroví Tonga v Tichém oceánu zasáhlo silné zemětřesení, kvůli kterému úřady vydaly varování před vlnou tsunami. Otřesy měly sílu sedmi stupňů magnituda, uvedla americká geologická služba USGS, která bezprostředně po začátku otřesů intenzitu předběžně stanovila na 7,1 stupně. Varování před tsunami bylo později odvoláno.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při ruském dronovém útoku v Charkově zemřeli dva lidé

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Myanmar zasáhl následný otřes

Oblast druhého největšího myanmarského města Mandalaj v neděli zasáhl následný otřes o síle 5,1 stupně, další z několika po silném pátečním zemětřesení o intenzitě 7,7 stupně, které zasáhlo kromě Myanmaru také Thajsko. Informovala o tom americká geologická služba USGS. Lidé v ulicích Mandalaje začali křičet strachy, když následný otřes udeřil, uvedla agentura AP. Epicentrum otřesů bylo asi 20 kilometrů severozápadně od města.
před 18 hhodinami

Na Ukrajině působí i francouzské drony. Jejich výrobce chce znásobit produkci

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.
před 22 hhodinami
Načítání...