Válka v Gaze s sebou mimo jiné přinesla i novou vlnu antisemitismu v Evropě. Mnozí francouzští židé už se proto necítí ve Francii bezpečně. Očekává se, že se jich kvůli tomu letos ze země vystěhuje do Izraele třikrát víc než loni. Stejně prudce narůstá ve Francii i počet antisemitských útoků.
Útoků na židy v Evropě přibývá, někteří migrují do Izraele
12 minut
Horizont ČT24: Růst antisemitismu v Evropě
Tvrdý postup izraelské armády v Gaze, při kterém už podle palestinských zdrojů ovládaných teroristy z Hamásu zemřelo přes 40 tisíc lidí, vyvolává nejen ve Francii velký odpor. Ten se ale kromě demonstrací požadujících ukončení konfliktu projevuje právě i prudkým zvýšením počtu antisemitských útoků, kterým francouzské úřady nedokážou zabránit.
Jedním z posledních byl žhářský atak na synagogu na jihu Francie. Terčem vandalů se ale často stávají i židovské hroby. Útoky proti židům se v západoevropské zemi množí. V září 2023 jich úřady napočítaly 43. V říjnu loňského roku, tedy v prvních týdnech po teroristických útocích na Izrael, už jich bylo 563.
Prázdná politická prohlášení
„Taková je realita. A myslím si, že nám všem přísluší to odsoudit, bojovat proti tomu, být neúprosní, protože to nelze připouštět. Napadnout židovského Francouze znamená napadnout všechny Francouze,“ prohlásil letos v srpnu bývalý francouzský premiér Gabriel Attal.
Jenže pro řadu tamních židů jsou podobná politická prohlášení prázdná a nepřesvědčují je ani mnohatisícové pochody proti antisemitismu. Zvlášť když polovina útoků míří proti konkrétním osobám a mnohdy i proti dětem. V červnu Francouze šokoval případ dvanáctileté židovské dívky, kterou znásilnili tři teenageři.
„V Izraeli budu vždycky pod ochranou, zatímco jakožto Francouzka žádnou ve Francii nemám. Je hrozné něco takového říct, ale takto to cítím a a myslím si, že to tak vnímá řada Francouzů židovského vyznání,“ uvedla designérka šperků Delphine Hervieuová. Ta zvažuje právě přestěhování do Izraele.
Přesun do Izraele
Aktuálnímu trendu odpovídá i dění na telavivském letišti. Přímo u východu od spojů z Paříže čeká francouzsky mluvící zaměstnanec ministerstva pro integraci a vyvolává pasažéry, kteří se rozhodli vykonat aliju, tedy přesídlit do Izraele.
„Není nic uspokojivějšího než jim všem říct: Jste tady, jste Izraelci, jste v Izraeli. A odteď už nebudou žádné problémy, alespoň co se týče skutečnosti, že jste Židé,“ svěřuje se zaměstnanec izraelského ministerstva pro integraci Rudy.
V Izraeli příliv nových obyvatel vítají. „Imigrace je samozřejmě živnou silou Izraele. Do jisté míry byla rozhodujícím faktorem v hospodářském, kulturním, politickém a vojenském rozvoji země,“ podotýká ředitel výzkumu Politického institutu židovského národa Dov Maimon.
Počet útoků v Evropě setrvale stoupá
Podle unijní agentury pro základní práva čelí židé vysoké míře antisemitismu v celé Evropě. Mnoho jich proto raději nepřiznává svou identitu. Rakouský parlament také hostil mezinárodní konferenci o antisemitismu s mottem Nikdy víc, které se účastnili zástupci evropských židovských komunit a politiků.
Bezpečnostní opatření kolem rakouského parlamentu ve Vídni byla proto na nejvyšší úrovni. Počet útoků na židy v Evropě totiž stoupá setrvale. Dramatický zlom pak přišel právě po loňském říjnu a izraelské odpovědi na útok palestinských teroristů z Gazy. Některé židovské organizace od té doby zaznamenaly až 400procentní nárůst antisemitských incidentů.
„Zažíváme v tomhle ohledu největší krizi od založení Evropské unie. Extremisté se shodnou na máločem, kromě jediného – na antisemitismu a nenávisti k židům,“ upozornila evropská koordinátorka pro boj s antisemitismem Katharina von Schnurbeinová.
Situace v Německu
Například v Německu loni napočítali skoro pět tisíc antisemitských incidentů, což je o 83 procent víc než v roce 2022. Vedle internetu se navíc incidenty stále častěji odehrávají na veřejnosti – na ulicích, v parcích, v prostředcích hromadné dopravy, ve školách nebo muzeích.
„Když vidím volby ve východních spolkových zemích, v Durynsku a Sasku, a úspěchy stran jako AfD, což je krajní pravice, nutí mě to trochu pochybovat o tom, jak lidé chápou demokracii,“ zmínil Josef Schuster, předseda Ústřední rady Židů v Německu.
Tři čtvrtiny evropských židů alespoň někdy skrývají kvůli obavě o bezpečnost svou identitu. Vyplývá to z průzkumu unijní agentury pro základní práva, který navíc ve třinácti zemích včetně Česka proběhl ještě před konfliktem v Gaze.
„Židé jsou náhle vrženi zpět do světa, o kterém jsme doufali, že jsme ho nechali za sebou,“ míní předseda izraelského parlamentu Amir Ochana.
Některá opatření byla přijata, ale...
Unie proto na jaře spustila projekt Evropská síť pro monitorování antisemitismu. Tam se dají incidenty i nahlásit.
Sammy Ghozlan z Národního úřadu boje proti antisemitismu v loňském roce upozornil i na další příznačný aspekt dnešní doby: „Mám dojem, že se bojíme říct, že tohoto nového antisemitismu se dopouštějí lidé, kteří se dovolávají islámu. A právě tato obava deformuje veškeré úsilí o to, aby se antisemitismu předcházelo. I když jistá opatření samozřejmě přijata byla. Například se instalovaly bezpečnostní kamery ve školách, v synagogách a tak dále,“ vypočítal.
Také bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát dává růst antisemitismu v Evropě do souvislosti s děním v Pásmu Gazy. V této souvislosti se také domnívá, že mediální pokrytí těchto událostí není vyvážené.
Na rostoucí antisemitismus v Evropě má také vliv politický islamismus. Reaguje rovněž levice. Pro ni se po pádu komunistického režimu stal Izrael ideálním terčem. To podle Pavláta souvisí i se vzdělávacím procesem v západních zemích, což je vidět též na univerzitách v USA. Jde také o určitý antisystémový protest. Za protesty v Česku pak vidí Pavlát zejména vliv sociálních sítí, dezinformací či působení ze zahraničí. „Ale zdaleka to není na té varující úrovni, jako jsme viděli ve Francii,“ konstatuje.
