Německo hlásí nebývalý nárůst případů antisemitismu

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.

Za celý loňský rok zaznamenalo středisko RIAS 4782 antisemitských incidentů. „To bylo o 83 procent více než v roce 2022. Polovina z těchto incidentů se stala po 7. říjnu,“ sdělila Loyová. Statistika podle ní jasně ukazuje na to, že přelomem byl teroristický útok Hamásu ze 7. října na izraelské civilisty. „Musíme si říci, že říjnový masakr motivuje lidi v Německu chovat se antisemitsky,“ dodala Loyová.

Od ledna do září středisko zachytilo 215 případů měsíčně. „Jen v říjnu jich ale bylo asi 1200. A od 7. října do konce roku se stalo více antisemitských incidentů než za celý rok 2022,“ poznamenala. Za rok 2022 ohlásil RIAS 2616 případů.

Obavy z normalizace antisemitismu

Šéf střediska RIAS Benjamin Steinitz prohlásil, že výpady proti židovské populaci v Německu ohrožují samotnou podstatu toho, že v zemi se každý může spolehnout na základní práva, svobody a bezpečnost. Varoval také před normalizací antisemitismu v zemi. „Žít otevřeně židovský život v Německu je po 7. říjnu výrazně těžší,“ dodal.

Stejný názor vyslovil i zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein. „Židovský život v Německu čelí nejvážnějším hrozbám od vzniku spolkové republiky. Spolková vláda se s tím nehodlá smířit,“ řekl. Klein zdůraznil, že boj proti antisemitismu není jen úkolem policie a bezpečnostních úřadů, ale je to závazkem pro celou společnost.

Středisko RIAS rovněž upozornilo na to, že antisemitské nálady se v Německu odráží i na růstu násilí. „V průměru bylo každý měsíc zdokumentováno deset útoků, za celý rok pak dohromady 121,“ uvedla zpráva.

Antisemitské incidenty se v Německu stále více odehrávají na veřejnosti. Zatímco v roce 2022 se jich ve veřejných budovách, na ulicích, v parcích či v prostředcích hromadné dopravy stalo 39 procent, loni to bylo 46 procent. Dramaticky se zvýšil i počet případů ve vzdělávacích institucích, jako jsou muzea a školy.

Předloni jich středisko zaznamenalo 184 a loni 471. Pokles četnosti incidentů hlásí RIAS z on-line prostředí, kde ze 33 procent v roce 2022 se jich v digitálním světě odehrálo v roce 2023 na 21 procent. „V absolutních číslech ale počet on-line incidentů meziročně vzrostl,“ dodalo středisko.

Říjnový útok Hamásu na Izrael, při kterém radikálové zabili 1200 lidí, především civilistů, a dalších asi 250 odvlekli do palestinského Pásma Gazy jako rukojmí, přerostl ve válku. Při izraelské ofenzivě v Gaze zemřelo podle úřadů ovládaných Hamásem přes 37 600 Palestinců, většinou civilistů, a dalších víc než 86 tisíc tamních obyvatel utrpělo zranění. Podobná tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...