Izrael udeřil na tábor Šatí v Gaze. Mezi mrtvými je podle armády sestra šéfa Hamásu

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Při útoku v Šatí zahynulo nejméně devět lidí z Haníjovy rodiny, napsal Ha'arec. Sestra Haníji Zahar podle listu neměla žádnou oficiální funkci. Server The Times of Israel uvedl, že Haníja má více sester, z nichž tři se provdaly za izraelské Araby a žijí v Izraeli. Dvě z nich dostaly mimo jiné v minulosti osmiměsíční podmíněné tresty za to, že nelegálně navštívily rodinu v Gaze.

V dubnu izraelská armáda v oblasti Šatí zabila tři syny Haníji, který dlouhodobě žije v Kataru. Amír, Muhammad a Hazím byli podle armády terčem útoku proto, že byli identifikováni jako členové vojenského křídla Hamásu v Gaze. Armáda nekomentovala zprávy, že při úderu zemřelo také několik Haníjových vnoučat. Haníja tehdy označil syny za mučedníky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli oznámil, že fáze intenzivních bojů se blíží ke konci, což však podle něj neznamená konec války v Pásmu Gazy. Podle předchozích prohlášení premiérových poradců válka potrvá zhruba do konce roku.

Částečná dohoda s Hamásem

Netanjahu chce podle svých slov dosáhnout pouze „částečné dohody“ s hnutím Hamás ohledně příměří a propuštění rukojmí. V pondělí v parlamentu uvedl, že stále podporuje „izraelský návrh, který uvítal (americký) prezident (Joe) Biden“. Bílý dům představil na konci května návrh na příměří se třemi fázemi, jež by vedly k úplnému ukončení bojů. „Neukončíme válku, dokud neodstraníme Hamás,“ konstatoval Netanjahu.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání v Izraeli zdůraznil, že by Jeruzalém měl více dbát na bezpečí humanitárních pracovníků v Gaze a usilovat o to, aby se konflikt z Pásma nerozšířil mezi Izrael a Libanon.

Podle palestinských úřadů, které kontroluje Hamás, zemřelo kvůli bojům od října přes 37 600 Palestinců. Podobná tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit. Válka v Gaze začala loni v říjnu v reakci na brutální útok Hamásu na židovský stát, při němž zemřelo přes tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 23 mminutami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 3 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 8 hhodinami
Načítání...