Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.
O tom, že se Židé na německých univerzitních kampusech necítí bezpečně, mluvil už loni v listopadu, tedy měsíc po útoku palestinských teroristů na Izrael, prezident Konference rektorů univerzit (HRK) Walter Rosenthal. „Víme, že mnoho židovských studentů má nyní větší obavy,“ citoval ho web listu Die Welt, „když se pohybují po kampusu, raději nedávají najevo, že jsou Židé, respektive Izraelci, a necítí se bezpečně.“
Dramatický nárůst počtu případů antisemitismu v Německu obecně po 7. říjnu 2023 potvrdila letos v červnu i zpráva střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Loni se zvýšil o 83 procent oproti roku 2022.
V březnu zveřejněná studie sice uvádí, že antisemitismus související s Izraelem se v Německu vyskytuje u osmi procent studentů, čímž se toto prostředí neliší od běžné populace, a zároveň obecné antisemitské postoje jsou mezi studenty méně časté než u zbytku obyvatel.
Přitom ale podle stejného průzkumu asi třetina židovských studentů sama zažila diskriminaci a více než polovina jí byla na univerzitě svědkem.
„Vyhodíme ze studentského výboru Židy“
„V určitém okamžiku jsem si začala zapisovat antisemitské zprávy a prohlášení, protože si je při pohledu zpět už nepamatuji. Bylo jich prostě moc,“ řekla začátkem měsíce webu listu Die Welt Sharon Spievaková, která působila na vysoké škole HSRW ve městě Kleve v Severním Porýní-Vestfálsku jako předsedkyně studentského výboru.
„Ve studentské skupině na platformě WhatsApp například lidé říkali, že jsem zneužila svou funkci a ptala se žadatelů o pozici ve výboru na jejich postoj k Izraeli a Palestině. To samozřejmě nebyla pravda. ‚Typický sionista‘, poznamenal jeden. Jiný uživatel o mně napsal: Doslova mě zastřelila očima a dívala se na mě znechuceně,“ popsala Spievaková.
Na jejích dveřích se objevovaly samolepky jako „Bojkotujte izraelský apartheid“ a při dalších volbách do výboru vedla jedna studentská skupina kampaň se sloganem „Pokud nás budete volit, vyhodíme ze studentského výboru Židy“, uvedla v rozhovoru Spievaková s tím, že kvůli dalšímu tlaku nakonec z funkce odstoupila.
„Sionisté ven, tohle je naše univerzita!“
Podobné zkušenosti mají i další studenti, v rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung (NZZ) je shrnuli například tři členové Židovského studentského svazu v Německu.
„Cykly přednášek na mé univerzitě jsou očerňovány jako sionistická propaganda. Graffiti na univerzitních kampusech dává rovnítko mezi sionismus a fašismus a popisuje Izrael jako stát s vraždami dětí a apartheidem,“ uvedla Rebecca Vaneevová, která studuje v Hamburku.
„V Berlíně došlo k prvnímu obsazení poslucháren v Německu, kdy bylo židovským studentům zabráněno ve vstupu do místností. Byli zatlačeni a křičeli na ně přes megafon: Sionisté ven, tohle je naše univerzita!“ dodal berlínský student Noam Petri. Připomněl také případ židovského studenta, kterého letos v únoru v Berlíně brutálně zbil propalestinský student. Obžaloba předpokládá antisemitský motiv.
„Sama jsem naštěstí žádné násilí nezažila. Co máme v Severním Porýní-Vestfálsku velmi často, jsou blokády – studentům, bez ohledu na to, zda jsou Židé, nebo ne, je odepřen přístup do pokojů, pokud jsou údajně sionisté,“ popsala pro NZZ Nicole Pastuhoffová studující v Duisburgu.
Na verbální obtěžování či vyhrožování si podle webu magazínu Die Zeit stěžují i někteří vysokoškolští vyučující, a to nejen v Německu, ale i Rakousku a Švýcarsku.
Antisemitskou kampaň může spustit malá skupina
Jednou z příčin, proč se antisemitismus na německých univerzitách tak výrazně projevuje, je existence takzvaných BDS skupin, uvádí spoluautor výše zmíněné studie o antisemitismu na vysokých školách Andreas Zick. Jde o sdružení, která vyzývají k bojkotu, zastavení investic a sankcím proti Izraeli a která jsou podporována „intelektuálními ideologickými skupinami“ činnými na univerzitách. K zahájení kampaně tak je podle něj potřeba jen pár lidí, širší podpora ze strany studentů není nutná.
Předseda Ústřední židovské rady Josef Schuster pak vidí další důvod eskalace na univerzitách v tom, že na univerzitní půdě se „snáze a cíleněji překračují hranice, které stále platí mimo tyto akademické instituce kvůli společenským konvencím“.
Antisemité jsou na německých univerzitách sice v menšině, ale podle studentů, kteří mluvili s NZZ, se jejich akce dostávají na univerzitní půdu díky autonomnímu studentskému aktivismu. Studentské organizace spolupracují se skupinami mimo školu, které se pak díky tomu dostávají i do kampusu.
Reakce úřadů
Spolkové země reagovaly na stoupající množství nenávistných incidentů loni v prosinci takzvaným akčním plánem proti antisemitismu. Ten mimo jiné předpokládá existenci kontaktních míst, na která by se v případě potřeby mohli židovští studenti obrátit, a vyzývá také ke zřízení zmocněnců pro problémy spojené s antisemitismem.
Univerzity by také měly přezkoumat své bezpečnostní koncepce a rozšířit výzkum a výuku o Izraeli, židovských studiích a antisemitismu, zintenzivnit by se podle plánu měla spolupráce s Izraelem a židovskými komunitami a organizacemi.
