Ve Spojených arabských emirátech (SAE) našli tělo pohřešovaného izraelsko-moldavského rabína. Ministerstvo vnitra SAE oznámilo, že tamní úřady zadržely tři osoby podezřelé z rabínovy vraždy. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o antisemitský incident a vraždu. Židovský stát už varoval občany před cestami do Emirátů.
Emiráty zadržely tři podezřelé z vraždy rabína
2 minuty
Události: Podezřelé úmrtí rabína ve Spojených arabských emirátech
Od čtvrtka pohřešovaný občan Izraele a Moldavska Cvi Kogan působil v Emirátech jako zástupce významné ortodoxní skupiny Chabad. V Dubaji mimo jiné vedl obchod s košer potravinami Rimon Market. Koganova manželka je neteří rabína Gavriela Holtzberga, který byl zabit při teroristických útocích v Bombaji v roce 2008.
Jak dříve informovala BBC, případ vyšetřovala izraelská zpravodajská služba Mosad s podezřením na „teroristický incident“, zatímco místní úřady v týdnu potvrdily pátrací operaci. Podle AP měly úřady od začátku podezření, že Kogan mohl být unesen.
„Emirátské úřady zadržely v rekordním čase tři pachatele vraždy Cviho Kogana, moldavského státního příslušníka dle jeho dokladů totožnosti v době jeho vstupu do Spojených arabských emirátů, kde pobýval,“ uvedlo podle státní tiskové agentury ministerstvo vnitra s odkazem na zadržené podezřelé osoby, aniž upřesnilo jejich totožnost. Dodalo, že využije „všech svých zákonných pravomocí, aby rozhodně a nesmlouvavě reagovalo na jakékoli akce ohrožující společenskou stabilitu či takové pokusy“.
Představitel izraelského ministerstva zahraničí agentuře Reuters potvrdil, že rabínovo tělo se našlo v neděli. Identitu podezřelých podle něj Izrael nezná.
Izraelský poslanec Ajúb Kará dle Reuters uvedl, že existují náznaky, že vyšetřovatelé mají podezření na zapojení Íránu. Íránské velvyslanectví v SAE v reakci sdělilo, že „kategoricky odmítá obvinění z účasti Íránu na vraždě této osoby“.
„Nelidský“ čin
„Stát Izrael bude všemi prostředky usilovat, aby se domohl spravedlnosti vůči zločincům odpovědným za jeho smrt,“ stojí v nedělním prohlášení úřadu izraelského premiéra.
Prezident Jicchak Herzog řekl, že truchlí „se zármutkem a rozhořčením“ nad vraždou rabína. „Tento odporný antisemitský útok je připomínkou nelidskosti nepřátel židovského národa,“ napsal na síti X. „Neodradí nás od dalšího růstu vzkvétající komunity ve Spojených arabských emirátech nebo kdekoli jinde – zvláště s pomocí chabadských vyslanců po celém světě,“ zdůraznila hlava státu podle serveru Times of Israel.
Herzog věří, že Emiráty udělají vše pro to, aby vrahy postavily před soud. Izraelské úřady už nicméně podle BBC varovaly občany, aby do Emirátů cestovali pouze z „nezbytných důvodů“, a to kvůli „teroristické činnosti“, jež představuje „reálné riziko pro Izraelce“, kteří sem cestují nebo zde pobývají.
Normalizace vztahů narušená Gazou
Emiráty navázaly formální vztahy s Izraelem na základě takzvaných abrahámovských dohod, které zprostředkovaly v roce 2020 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem. Spekulovalo se i o dohodě Jeruzaléma se Saúdskou Arábií, ta však trvala na vzniku palestinského státu.
Za posilováním regionální spolupráce se židovským státem stála hlavně společná hrozba; šíitský Írán a obavy sunnitů z rostoucího vlivu Teheránu na Blízkém východě, ale také z možného vývoje nukleárních zbraní. Trump jadernou smlouvu s Íránem vypověděl a administrativě Joea Bidena se nepodařilo vyjednat novou.
Dohody posílily vzájemný obchod a cestovní ruch, přechodně však zastínily osud Palestinců spoléhajících na podporu arabských států v regionu.
Opětovné ochlazení izraelsko-arabských vztahů odstartovala před rokem izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kterou židovský stát reagoval na brutální útoku teroristů z Hamásu. Izraelská vojenská operace si podle místních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala už desetitisíce životů a kritika Jeruzaléma spolu s výzvami k příměří sílí i na Západě, včetně USA, jež jsou považovány za klíčového spojence Jeruzaléma.
Emiráty odsoudily útok Hamásu jako „vážnou eskalaci“ a udržovaly vztahy se židovským státem i během války v Gaze. Důrazně ale odsoudily izraelské počínání v palestinské enklávě, které podle nich porušuje lidská práva. Vedení země opakovaně vyzvalo k okamžitému příměří, ochraně civilistů a zajištění humanitární pomoci lidem v Gaze.
Požadavek na palestinský stát
V září pak Emiráty zdůraznily, že nepodpoří Izrael v jeho poválečném plánu pro Gazu, pokud současně nevznikne stát Palestina. Netanjahuova vize, kterou zveřejnil v květnu, měla přinést Palestincům prosperitu. Zahrnovala investice do přístavů, solární energie, výroby elektromobilů a přínosů z nově objevených plynových polí v Gaze, uvedla al-Džazíra.
Plán sestával ze tří fází, tedy od „data vítězství“ nad Hamásem až do roku 2035, a Palestinci si ho měli řídit pod dohledem Izraele a koalice arabských států, včetně Emirátů, Saúdské Arábie, Egypta, Bahrajnu, Jordánska a Maroka.
„Až bude vytvořena palestinská vláda, která splní naděje a aspirace bratrského palestinského lidu a bude se vyznačovat integritou, kompetencí a nezávislostí, SAE budou plně připraveny poskytnout této vládě všechny formy podpory,“ zdůraznila diplomacie SAE.
Načítání...
Židovská komunita v SAE
Židé žili v SAE i v desetiletích před podpisem normalizační dohody, svoji víru však praktikovali v soukromí. V únoru 2023 byla v Abú Dhabí otevřena první oficiální synagoga. Ta zůstává otevřena dodnes, nicméně činnost několika neoficiálních synagog v Dubaji byla z bezpečnostních důvodů pozastavena po teroristických útocích Hamásu z loňského 7. října.
O počtech Židů v SAE neexistují žádné úřední statistiky, ale židovská uskupení odhadují, že komunita má několik tisíc členů.
