Antisemitismus je dle výzkumu častý u zastánců konspiračních teorií a lidí, kteří chtějí pád společnosti

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Vědci zjistili, že antisemitské názory jsou častější mezi lidmi, kteří považují za omluvitelné a ospravedlnitelné extrémní autoritářské kroky vůči politickým oponentům, a také mezi lidmi, kteří chtějí svrhnout společenský řád.

Výsledky naznačují, že antisemitismus může být méně úzce spojen s politickým přesvědčením, než se dosud předpokládalo – naopak ale více souvisí s názory a pohledy na jiná témata, jako je náboženství, etnický nacionalismus a konspirační teorie.

„Ať se podíváme na levou, nebo pravou stranu politického spektra, najdeme tam lidi, kteří jsou antisemité, ale i lidi, kteří antisemité nejsou. Naše výsledky nám pomáhají odpovědět na otázku, jestli je antisemitismus větším problémem na pravici nebo na levici. Zjistili jsme, že antisemitské názory jsou pravděpodobnější mezi zastánci konspiračních teorií, revolucionáři a lidmi, kteří považují diktaturu za přijatelnou formu vlády,“ uvedl profesor Daniel Allington, který výzkum vedl.

Dva propojené výzkumy

Experti na společenské vědy z King's College v Londýně, University of London a Arden University provedli dva průzkumy mezi dospělými obyvateli Spojeného království. Celkem v nich oslovili téměř tři tisíce lidí.

„Naše výsledky naznačují sbližování. Na jedné straně antisemité, kteří se domnívají, že demokratický stát je trik, který na lidi nahráli Židé, se mohou cítit oprávněni k jeho rozbití a k represivním opatřením proti těm, kdo jsou za tento stav zodpovědní. Na druhou stranu politická hnutí, která přijímají konspirační fantazie, se mohou cítit oprávněně při potlačování politických odpůrců, nebojí se svrhnout demokratický stát a jsou pravděpodobně také otevřená antisemitismu,“ uvedl spoluautor práce David Hirsh.

„Tento výzkum otevírá cestu k dalšímu výzkumu levicových a pravicových forem autoritářství, který by umožnil vyváženější debatu v rámci literatury o předsudcích,“ doplnila spoluautorka práce Louise Katzová.

Kvůli spojení s Adolfem Hitlerem a nacisty za druhé světové války se dříve předpokládalo, že antisemitismus je v podstatě pravicový fenomén. Vždy ale existoval napříč oběma stranami politického spektra, jak ukázaly už předchozí vědecké práce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 21 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
14. 4. 2026

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
14. 4. 2026
Načítání...