Antisemitismus je dle výzkumu častý u zastánců konspiračních teorií a lidí, kteří chtějí pád společnosti

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Vědci zjistili, že antisemitské názory jsou častější mezi lidmi, kteří považují za omluvitelné a ospravedlnitelné extrémní autoritářské kroky vůči politickým oponentům, a také mezi lidmi, kteří chtějí svrhnout společenský řád.

Výsledky naznačují, že antisemitismus může být méně úzce spojen s politickým přesvědčením, než se dosud předpokládalo – naopak ale více souvisí s názory a pohledy na jiná témata, jako je náboženství, etnický nacionalismus a konspirační teorie.

„Ať se podíváme na levou, nebo pravou stranu politického spektra, najdeme tam lidi, kteří jsou antisemité, ale i lidi, kteří antisemité nejsou. Naše výsledky nám pomáhají odpovědět na otázku, jestli je antisemitismus větším problémem na pravici nebo na levici. Zjistili jsme, že antisemitské názory jsou pravděpodobnější mezi zastánci konspiračních teorií, revolucionáři a lidmi, kteří považují diktaturu za přijatelnou formu vlády,“ uvedl profesor Daniel Allington, který výzkum vedl.

Dva propojené výzkumy

Experti na společenské vědy z King's College v Londýně, University of London a Arden University provedli dva průzkumy mezi dospělými obyvateli Spojeného království. Celkem v nich oslovili téměř tři tisíce lidí.

„Naše výsledky naznačují sbližování. Na jedné straně antisemité, kteří se domnívají, že demokratický stát je trik, který na lidi nahráli Židé, se mohou cítit oprávněni k jeho rozbití a k represivním opatřením proti těm, kdo jsou za tento stav zodpovědní. Na druhou stranu politická hnutí, která přijímají konspirační fantazie, se mohou cítit oprávněně při potlačování politických odpůrců, nebojí se svrhnout demokratický stát a jsou pravděpodobně také otevřená antisemitismu,“ uvedl spoluautor práce David Hirsh.

„Tento výzkum otevírá cestu k dalšímu výzkumu levicových a pravicových forem autoritářství, který by umožnil vyváženější debatu v rámci literatury o předsudcích,“ doplnila spoluautorka práce Louise Katzová.

Kvůli spojení s Adolfem Hitlerem a nacisty za druhé světové války se dříve předpokládalo, že antisemitismus je v podstatě pravicový fenomén. Vždy ale existoval napříč oběma stranami politického spektra, jak ukázaly už předchozí vědecké práce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...