V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.
Antisemitismus je dle výzkumu častý u zastánců konspiračních teorií a lidí, kteří chtějí pád společnosti
Vědci zjistili, že antisemitské názory jsou častější mezi lidmi, kteří považují za omluvitelné a ospravedlnitelné extrémní autoritářské kroky vůči politickým oponentům, a také mezi lidmi, kteří chtějí svrhnout společenský řád.
Výsledky naznačují, že antisemitismus může být méně úzce spojen s politickým přesvědčením, než se dosud předpokládalo – naopak ale více souvisí s názory a pohledy na jiná témata, jako je náboženství, etnický nacionalismus a konspirační teorie.
„Ať se podíváme na levou, nebo pravou stranu politického spektra, najdeme tam lidi, kteří jsou antisemité, ale i lidi, kteří antisemité nejsou. Naše výsledky nám pomáhají odpovědět na otázku, jestli je antisemitismus větším problémem na pravici nebo na levici. Zjistili jsme, že antisemitské názory jsou pravděpodobnější mezi zastánci konspiračních teorií, revolucionáři a lidmi, kteří považují diktaturu za přijatelnou formu vlády,“ uvedl profesor Daniel Allington, který výzkum vedl.
Dva propojené výzkumy
Experti na společenské vědy z King's College v Londýně, University of London a Arden University provedli dva průzkumy mezi dospělými obyvateli Spojeného království. Celkem v nich oslovili téměř tři tisíce lidí.
„Naše výsledky naznačují sbližování. Na jedné straně antisemité, kteří se domnívají, že demokratický stát je trik, který na lidi nahráli Židé, se mohou cítit oprávněni k jeho rozbití a k represivním opatřením proti těm, kdo jsou za tento stav zodpovědní. Na druhou stranu politická hnutí, která přijímají konspirační fantazie, se mohou cítit oprávněně při potlačování politických odpůrců, nebojí se svrhnout demokratický stát a jsou pravděpodobně také otevřená antisemitismu,“ uvedl spoluautor práce David Hirsh.
„Tento výzkum otevírá cestu k dalšímu výzkumu levicových a pravicových forem autoritářství, který by umožnil vyváženější debatu v rámci literatury o předsudcích,“ doplnila spoluautorka práce Louise Katzová.
Kvůli spojení s Adolfem Hitlerem a nacisty za druhé světové války se dříve předpokládalo, že antisemitismus je v podstatě pravicový fenomén. Vždy ale existoval napříč oběma stranami politického spektra, jak ukázaly už předchozí vědecké práce.