Devatenáctiletý střelec z Buffala stráví zbytek života za mřížemi

Soud v americkém Buffalu ve státě New York odsoudil na doživotí mladíka, který loni v květnu zastřelil deset Afroameričanů a tři další zranil. Sám útočník se označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy. K mnohonásobné vraždě, terorismu motivovanému nenávistí i dalším trestným činům se přiznal už v listopadu. Do vězení půjde bez možnosti předčasného propuštění, píše agentura AP.

V současnosti devatenáctiletý Američan si před útokem 14. května 2021 oblékl neprůstřelnou vestu a helmu, kterou vybavil kamerou pro živé vysílání. Jako cíl útoku si vybral obchod Tops Friendly Market ve čtvrti, kde žije největší podíl Afroameričanů z celého Buffala, jak sám uvedl. Sám se také označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy, píše web stanice CNN.

Lidi v obchodě zastřelil poloautomatickou puškou, kterou vlastnil legálně, ale upravil ji tak, aby v ní mohl použít větší typ zásobníku, který je ve státě New York nelegální. Po střelbě zůstali živí pouze tři lidé. Vrah pálil celkem na třináct osob, z toho zemřelo deset, všichni černé pleti. Oběti byly různého věku od 32 do 86 let.

Černá a rudá

Středeční vynesení rozsudku zbrzdilo dění v soudní síni, když k vrahovi vyběhl přihlížející muž a křičel: „Nevíš, čím si procházíme!“ Zastavil ho policista. „Rozumím těm emocím, rozumím i tomu hněvu. Ale nemůžeme jim dát průchod v soudní síni,“ reagovala soudkyně Susan Eaganová, která proces na krátkou chvíli odročila.

U soudu byla i řada pozůstalých. „Máme na sobě rudé a černé oblečení. Rudou jako krev naší rodiny a komunity, kterou prolil, a černou, protože stále truchlíme,“ prohlásila Kimberly Salterová, vdova po Aaronu Salterovi, zastřeleném členovi ochranky obchodu. Zatímco Salterová mluvila, mladík se z místa obhajoby díval přímo na ni, popisuje AP.

Masové střelby, které jejich pachatelé provádějí z různých motivací, jsou ve Spojených státech takřka každodenním úkazem. Americký prezident Joe Biden ve svém úterním projevu znovu vyzval Kongres k přijetí zákazu útočných pušek se zásobníky o velké kapacitě. Právo nosit střelnou zbraň je zakotvené v Ústavě Spojených států a debata o nošení a prodeji zbraní je v USA citlivým politickým tématem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 4 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 5 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 10 hhodinami
Načítání...