Do učebny se zbraní? V Texasu začal platit kontroverzní zákon

Lidé smí na texaské univerzity se zbraní, umožnil to nový zákon. Podmínkou je minimální věk 21 let. Zastánci zákona argumentují tím, že útočníci si školy vybírají za cíl často proto, že se tam nesetkají s odporem. Proti zákonu protestuje řada profesorů.

Nový zákon vstoupil v platnost v pondělí, tedy v den, kdy si Texas připomněl 50. výročí střelby na univerzitě v Austinu. Při něm 25letý bývalý příslušník námořní pěchoty Charles Whitman zabil 14 lidí. Šlo o první masakr, který sledovali Američané živě v televizi. Neúspěšné vyjednávání tehdy trvalo hodinu a půl, poté policie útočníka zneškodnila.

Legálně držené zbraně budou moci lidé nosit na texaské univerzity pouze schované, a to i do učeben. Některá místa jsou ale stále tabu – jako třeba sportoviště nebo laboratoře.

Podle zastánců nové normy si střelci jako cíl svých útoků vybírají často univerzity nebo kina právě proto, že na těchto místech nečekají odpor ozbrojených osob. Nová možnost nošení zbraní tak podle nich učiní z univerzit bezpečnější místa.

Když vkročíte na půdu univerzity, měli byste mít možnost nosit u sebe zbraň, pokud máte licenci. Vaše práva by se neměla změnit tím, že se dostanete do kampusu.
Crayle Vanestová
Aktivistka
Oběti masakru na texaské univerzitě připomíná památník
Zdroj: Jon Herskovitz/Reuters

Proti zákonu vystoupila řada univerzitních profesorů ale i studentů, podle nichž znamená kombinace mládí, střelných zbraní a často nevázaného života studentů naopak větší nebezpečí.

Studenti se zbraněmi by mohli na akademické půdě vyvolat atmosféru strachu, v níž se budou někteří bát vyjádřit svůj názor, obávají se navíc profesoři.

Soukromé vysoké školy dostaly v novém zákoně výjimku. Většina z nich ji podle agentury Reuters využila a nošení zbraní ve svých kampusech nepovolila.

Nahrávám video

Nošení zbraní ukrytých pod oděvem či jinak skrytých umožňuje na území vysokoškolských zařízení celkem osm amerických států.

  • 45 mrtvých - 18. května 1927 - Při sérii bombových atentátů v základní škole ve městě Bath v americkém státě Michigan zemřelo 45 lidí (z toho 38 dětí, dva učitelé, čtyři další dospělí a útočník) a 58 bylo zraněno.
  • 33 mrtvých - 16. dubna 2007 - Při střelbě na Virginském polytechnickém institutu přišlo o život 32 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Vraždil student z Jižní Koreje Čo Sung-hu, který nakonec sám spáchal sebevraždu.
  •  28 mrtvých - 14. prosince 2012 - Dvacetiletý Adam Lanza postřílel na základní škole v Newtownu 20 dětí ve věku šest až sedm let a šest dospělých; předtím zastřelil svou matku v jejich rodinném domě a nakonec sebe.
  • 17 mrtvých - 1. srpna 1966 - Pětadvacetiletý student Charles Whitman postřílel na univerzitě v texaském Austinu 16 lidí a 31 zranil, než ho zneškodnil policejní střelec. Předešlé noci zabil Whitman svou manželku a matku. První větší případ střelby na školách.
  • 15 mrtvých - 20. dubna 1999 - Na střední škole Columbine na denverském předměstí Littleton ve státě Colorado dva maskovaní mladíci, kteří sami byli studenty téže školy, zastřelili 12 studentů a profesora, 21 dalších zranili. Útočníci poté spáchali sebevraždu.
  •  10 mrtvých - 21. března 2005 - Deset lidí zemřelo v indiánské rezervaci Red Lake v americkém státě Minnesota. Šestnáctiletý student místní střední školy Jeff Weise zabil doma své prarodiče a pak v areálu školy zastřelil pět spolužáků, strážce, učitelku a nakonec sebe.
  •  10 mrtvých - 1. října 2015 - Na vyšší odborné škole v Roseburgu v americkém státě Oregon zastřelil útočník devět lidí, pak spáchal sebevraždu.
  • Zdroje: ČT24, ČTK 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 46 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 1 hhodinou

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 2 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 3 hhodinami

Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 5 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...