Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (JFK) v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho o pět let později a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga, který zahynul také v roce 1968. Ve čtvrtek večer středoevropského času o tom informovaly tiskové agentury.
Agentury: Trump nařídil odtajnit spisy o vraždě Kennedyů a Martina Luthera Kinga
„Všechno bude odhaleno,“ prohlásil Trump podle agentury AFP poté, co podepsal příslušný dekret v Oválné pracovně Bílého domu. Prezident podle serveru BBC News v Oválné pracovně podepisuje „příval“ exekutivních nařízení a není jasné, kolik jich celkem bude.
Trump po svém zvolení na konci listopadu zopakoval předvolební slib, že zveřejní poslední „přísně tajné“ soubory v Národním archivu týkající se atentátu na Johna F. Kennedyho v texaském Dallasu 22. listopadu 1963.
Oficiální komise vyšetřující atentát na JFK dospěla v roce 1964 k závěru, že atentátník Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty, který navštívil Sovětský svaz, jednal sám. Atentát na prezidenta Kennedyho ale dodnes budí nespočet spekulací.
V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než třináct tisíc dokumentů, ale Bílý dům za Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.
Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Francis Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.
Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnost v USA Martina Luthera Kinga v devětatřiceti letech zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace.
Aktivisté za práva černochů Martin Luther King Jr. (vlevo vpředu) a Malcolm X (vpravo)
