Justice musí znovu otevřít spor o mobiliář zámku Opočno na Rychnovsku. Ústavní soud vyhověl stížnostem dědiců původních šlechtických majitelů z rodu Colloredo-Mansfeldů. Stížnostmi se zabýval opakovaně poté, co se restituentů zastal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Ve sporech o mobiliář restituenti nejprve dosáhli vydání části obrazů. Pak ale justice zamítla nárok na vydání zbylého mobiliáře. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, další obrazy, svítidla, zbraně, lovecké trofeje nebo jídelní servisy.
Stížnosti Jerome Colloredo-Mannsfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové původně odmítli také ústavní soudci. Po intervenci Evropského soudu pro lidská práva se soudci stížností museli zabývat znovu.
Podle štrasburského soudu neměli restituenti možnost vyjádřit se k jednomu z klíčových důkazů, konkrétně k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1947. „Bude zapotřebí provést důkaz touto listinou,“ řekl ústavní soudce zpravodaj David Uhlíř. Zároveň ale poukázal na to, že ve spise není originál listiny, ale jen pozdější opis.
Spis se nyní vrátí k pardubické pobočce odvolacího Krajského soudu v Hradci Králové. Celé dokazování by mělo směřovat k tomu, kdy přešel majetek na stát, zda před únorem 1948, anebo až po něm. Důležitá je také otázka, které části sbírek patřily jednotlivým členům rodu. Svým nálezem Ústávní soud nepředjímá celkový výsledek sporu.
Kristina Colloredo-Mansfeldová nález přivítala. „Nepočítala jsem s tím,“ řekla novinářům. Kastelán Opočna Tomáš Kořínek rozhodnutí nekomentoval, odkázal na generální ředitelství Národního památkového ústavu.
Nemovité věci a zámek měly různé majitele
Potomci původních majitelů poukazovali ve stížnostech na to, že movité věci nemohly sdílet osud zestátněného zámku – měly totiž různé majitele. Zámek vlastnil Josef Colloredo-Mansfeld mladší, narozený v roce 1910, sbírky patřily Josefu Colloredo-Mannsfeldovi staršímu, narozenému roku 1866.
Soudy budou muset řešit otázku, kdy přešel majetek Josefa Colloredo-Mannsfelda staršího na stát a kdy mu stát znemožnil dispozici se sbírkami. Podle nálezu Ústavního soudu se budou obecné soudy také zabývat tím, jestli je možné určit, co ze sbírek patří Josefu Colloredo-Mannsfeldovi staršímu.
V jiném řízení ÚS nedávno zamítl stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové ve sporu o vydání zámku samotného. Zámek tedy zůstává ve vlastnictví státu, na tom se nic nemění ani po nynějším nálezu, právní situace u zámku a mobiliáře je odlišná.
V poslední stížnosti, která se týkala celého zámku jako nemovitosti, poukazovala Kristina Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to s dostatečnou jistotou neprokázalo. Tříčlenný senát ÚS ale nebyl při rozhodování jednotný, jeden jeho člen měl odlišný názor.
Ani na nynějším nálezu se patnáctičlenné plénum ÚS neshodlo. Pět soudců zaujalo odlišné stanovisko, většina je přehlasovala. Uhlíř uznal, že délka rozhodování české justice o Opočnu nepůsobí dobře. Netroufal si však předjímat, kdy bude definitivně jasno. Nyní bude nejvíce záležet na krajském soudu.
