Mezinárodní trestní soud shledal šéfa súdánské milice vinným z válečných zločinů

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.

Abdar Rahmán, známý jako Alí Kušíb, byl podle obžaloby vysokým velitelem arabské jízdní milice Džandžavíd (přepisována také jako Džandžauí), které je připisována odpovědnost za zavraždění zhruba 300 tisíc lidí v letech 2003 až 2006. Milici vedl v době, kdy začal konflikt mezi vládními vojáky a povstaleckými skupinami, před kterým podle OSN uprchly zhruba dva miliony lidí.

Tříčlenný senát dospěl k závěru, že zvěrstva byla součástí vládního plánu násilného potlačení povstání právě v západosúdánské oblasti Dárfúr. Obžalovaný při čtení 27 bodů obžaloby, ve kterých byl shledán vinným, neprojevil žádné emoce. Jeho případ je prvním, ve kterém ICC v souvislosti s tamními masakry dospěl k verdiktu o vině.

„Podněcoval a vydával pokyny, které vedly k vraždám, znásilněním a ničení páchaným milicemi Džandžavíd,“ řekla předsedkyně soudu Joanna Kornerová a dodala, že verdikt byl přijat jednomyslně. Senát jej také shledal vinným z poprav desítek vězňů a podílu na ubíjení zajatých civilistů k smrti.

Pondělní rozhodnutí podle agentury AFP přivítal Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk – podle něj pachatelům zločinů v Dárfúru připomíná, že pro ně neexistuje žádná beztrestnost a že za své činy ponesou odpovědnost.

Prohlásil se za nevinného

Dnes 68letý Abdar Rahmán se v červnu 2020 vzdal ICC a byl vzat do jeho vazby. Při zahájení procesu v dubnu 2022 se prohlásil za nevinného ve všech 31 bodech obžaloby z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, mezi nimiž byly kromě vražd a znásilnění i mučení a perzekuce v letech 2003 a 2004. Soudci jeho argumentaci zamítli; zároveň odmítli rozhodovat o vině ve čtyřech bodech, protože podle nich byly pokryty jinými částmi obžaloby.

Konflikt vypukl 26. února 2003, kdy povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA) a Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM), kteří upozorňovali na útlak ze strany vlády, dobyli město Golo ve státě Severní Dárfúr.

Vláda tehdejšího prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra nasadila taktiku spálené země, která sestávala z náletů a verbování příslušníků z Džandžavídy pro pozemní jezdecké útoky. Do konfliktu byl na konci roku 2005 zatažen i sousední Čad.

Od poloviny roku 2005 byly v Dárfúru rozmístěny tisícovky vojáků mezinárodních misí. Situaci se podařilo uklidnit, další střety ale vypukly v lednu 2021, když v oblasti ukončila působení společná mise OSN a Africké unie. ICC na Ahmada Bašíra vydal mezinárodní zatykač, vládnoucí junta jej ale zatím nevydala.

V Súdánu v roce 2021 provedli generál súdanské armády a velitel polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) převrat, později se ale kvůli neshodám ohledně rozdělení moci rozešli. Spor předloni v dubnu přerostl v otevřený ozbrojený střet a občanskou válku, která si od té doby vyžádala desítky tisíc mrtvých civilistů a přibližně dvanáct milionů vysídlených obyvatel této zhruba padesátimilionové země. Obě strany jsou obviňovány z páchání válečných zločinů a podle Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) panuje v pěti oblastech Súdánu hladomor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 24 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 7 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 9 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 9 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...