Mezinárodní trestní soud shledal šéfa súdánské milice vinným z válečných zločinů

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.

Abdar Rahmán, známý jako Alí Kušíb, byl podle obžaloby vysokým velitelem arabské jízdní milice Džandžavíd (přepisována také jako Džandžauí), které je připisována odpovědnost za zavraždění zhruba 300 tisíc lidí v letech 2003 až 2006. Milici vedl v době, kdy začal konflikt mezi vládními vojáky a povstaleckými skupinami, před kterým podle OSN uprchly zhruba dva miliony lidí.

Tříčlenný senát dospěl k závěru, že zvěrstva byla součástí vládního plánu násilného potlačení povstání právě v západosúdánské oblasti Dárfúr. Obžalovaný při čtení 27 bodů obžaloby, ve kterých byl shledán vinným, neprojevil žádné emoce. Jeho případ je prvním, ve kterém ICC v souvislosti s tamními masakry dospěl k verdiktu o vině.

„Podněcoval a vydával pokyny, které vedly k vraždám, znásilněním a ničení páchaným milicemi Džandžavíd,“ řekla předsedkyně soudu Joanna Kornerová a dodala, že verdikt byl přijat jednomyslně. Senát jej také shledal vinným z poprav desítek vězňů a podílu na ubíjení zajatých civilistů k smrti.

Pondělní rozhodnutí podle agentury AFP přivítal Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk – podle něj pachatelům zločinů v Dárfúru připomíná, že pro ně neexistuje žádná beztrestnost a že za své činy ponesou odpovědnost.

Prohlásil se za nevinného

Dnes 68letý Abdar Rahmán se v červnu 2020 vzdal ICC a byl vzat do jeho vazby. Při zahájení procesu v dubnu 2022 se prohlásil za nevinného ve všech 31 bodech obžaloby z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, mezi nimiž byly kromě vražd a znásilnění i mučení a perzekuce v letech 2003 a 2004. Soudci jeho argumentaci zamítli; zároveň odmítli rozhodovat o vině ve čtyřech bodech, protože podle nich byly pokryty jinými částmi obžaloby.

Konflikt vypukl 26. února 2003, kdy povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA) a Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM), kteří upozorňovali na útlak ze strany vlády, dobyli město Golo ve státě Severní Dárfúr.

Vláda tehdejšího prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra nasadila taktiku spálené země, která sestávala z náletů a verbování příslušníků z Džandžavídy pro pozemní jezdecké útoky. Do konfliktu byl na konci roku 2005 zatažen i sousední Čad.

Od poloviny roku 2005 byly v Dárfúru rozmístěny tisícovky vojáků mezinárodních misí. Situaci se podařilo uklidnit, další střety ale vypukly v lednu 2021, když v oblasti ukončila působení společná mise OSN a Africké unie. ICC na Ahmada Bašíra vydal mezinárodní zatykač, vládnoucí junta jej ale zatím nevydala.

V Súdánu v roce 2021 provedli generál súdanské armády a velitel polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) převrat, později se ale kvůli neshodám ohledně rozdělení moci rozešli. Spor předloni v dubnu přerostl v otevřený ozbrojený střet a občanskou válku, která si od té doby vyžádala desítky tisíc mrtvých civilistů a přibližně dvanáct milionů vysídlených obyvatel této zhruba padesátimilionové země. Obě strany jsou obviňovány z páchání válečných zločinů a podle Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) panuje v pěti oblastech Súdánu hladomor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU viní Írán z okupace tří ostrovů. Teherán jim věnuje den v kalendáři

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.
před 23 mminutami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezantantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 2 hhodinami

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 3 hhodinami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 6 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 13 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump omilostnil Giulianiho a další obviněné z pokusu zvrátit výsledek voleb 2020

Prezident Donald Trump udělil milost desítkám lidí, kteří se údajně podíleli na plánu na sestavení alternativní kandidátky volitelů a „odhalení volebních podvodů“ během voleb v roce 2020. Podle obvinění tak chtěli změnit výsledek prezidentských voleb, v nichž Donald Trump prohrál s Joem Bidenem. Informoval o tom americký prokurátor pro milosti Ed Martin.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...