Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.
Zástupci občanské společnosti byli zatčení proto, že usilovali o demokratické volby v Hongkongu. Většina je ve vězení přes dva roky. „Soud pokračuje. Potrvá nejméně týdny až měsíce, než padne verdikt. Mohou dostat několik roků až deset let. Jsme svědky chmurné situace, která odráží zhoršení politických práv a svobod v Hongkongu,“ nepochybuje Law.
I na něj tamní vláda vydala zatykač. Bývalý studentský vůdce a jeden z nejznámějších prodemokratických aktivistů je tak v exilu ve Spojeném království. „Lidé v Hongkongu se vyhýbají rozhovorům o politice. Netušíme, kde je červená linie. Může to být jen kritika vládní politiky, odrazování od účasti na některých vládních akcích. Ze státní bezpečnosti se stala zbraň, kterou hongkongská a čínská vláda zneužívají k pronásledování disidentů a lidí s jiným názorem,“ je přesvědčený aktivista.
Zákon o státní bezpečnosti se dotýká i dříve nezávislých soudů. Procesy řídí loajální soudci a vláda omezuje účast zahraničních právníků. Podle Nathana Lawa je důležité, aby svět na politické vězně nezapomněl.
Deradikalizační program
Myslí si, že by ambasády měly na soudní jednání vysílat své zástupce, aby byla zajištěna jejich větší transparentnost. „Kromě toho se země musejí postavit za obžalované, za politické vězně. Je třeba hnát hongkongskou vládu k zodpovědnosti za tyto zločiny,“ zdůrazňuje.
Pronásledovaných je v Hongkongu daleko více. Mladí lidé zatčení kvůli protestům podstupují ve vězení deradikalizační program s cílem potlačit politické ideály a přiznat se k extrémním názorům. Součástí převýchovy je pročínská propaganda, psychologické poradenství a tresty na samotce.
„Viděli jsme tisíce politických vězňů, asi 20 tisíc lidí bylo zatčeno v průběhu hnutí. Jsme svědky velké vlny neoprávněného věznění. Nejen kvůli zákonu o státní bezpečnosti, ale také kvůli zneužití obvinění z výtržnictví za účast na nepovolených shromážděních. Je to éra politického pronásledování, která zasáhla zejména mladé,“ míní Law.
Zákon o státní bezpečnosti ovlivňuje všechny sféry života – školství, média, občanskou společnost. Projevilo se to například při zatýkání lidí, kteří si chtěli připomenout výročí krveprolití na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Podle Lawa už se o věcech veřejných mluví jen v soukromí, veřejné protesty už nikdo neorganizuje. „V podstatě jsme ztratili celou občanskou společnost a společnost, která nám umožňovala diskutovat o politice a zapojovat se do ní,“ říká.
Statisíce obyvatel se kvůli tomu přestěhovaly do Británie, Spojených států a Kanady. Ani v exilu se ale aktivisté necítí v bezpečí.
