V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.
Pamatovat si hrůzy holocaustu je morální povinností, řekla v Terezíně Pekarová Adamová
Terezínská tryzna (zdroj: ČT24)
Tryzna, která se koná vždy třetí květnou neděli, slouží podle Pekarové Adamové k uchování svědectví o osudu lidí, kteří nepředstavitelně trpěli a umírali. „Právě vzpomínáním na jejich jedinečné životní příběhy přispíváme každý svým dílem k navrácení a udržení památky obětí holocaustu v kolektivní paměti našeho širšího společenství. Poprvé jsme jejich smrti zabránit nemohli, ale pokud na ně zapomeneme nyní, bylo by to takřka, jako by byli zavražděni podruhé,“ řekla.
O své vzpomínky na Terezín se podělila se shromážděnými Dita Krausová, která v ghettu strávila třináct měsíců, pak byla i s rodiči deportována do Osvětimi. V červnu 1944 byla odeslána do Hamburku, odtud pak v březnu 1945 do tábora v Bergen-Belsenu.
„Ten už byl v rozkladu, kopce mrtvých těl lemovaly cestu. Nebylo už denní sčítání, nebyla ani polévka. Většina dozorců prchla po tom, co uzavřeli hlavní přívod vody. Po dvou nebo třech dnech jsme se dočkali osvobození britskou armádou,“ vzpomínala Krausová.
Dita Krausová při svém projevu v Terezíně
Do Prahy se vrátila v šestnácti letech. Poté odešla s mužem do Izraele, kde učili. Od úmrtí manžela žije střídavě v Praze a Izraeli. „Cítím, že mám ještě úkol, snažím se vyprávět mladším generacím o osudu Židů za vlády nacistů a o tom, co jsem sama prožila. Chtěla bych působit na své posluchače tak, aby se zamysleli nad tím, co způsobilo takové hrůzy, jaké jsme my Židé prožili,“ řekla. Podle ní by nebylo na škodu založit ve školách vyučování nového předmětu, který by se jmenoval tolerance.
Připomínka teroristického útoku v Izraeli i války na Ukrajině
Věnce a kytice položili reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích. Mezi účastníky tryzny byli prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministři, poslanci, senátoři, zástupci krajů a obcí, paměťových institucí a spolků. Na závěr tryzny zazněla křesťanská a židovská modlitba a vystoupil pěvecký sbor z Litoměřic.
Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, který při zahájení připomněl loňský teroristický útok v Izraeli, válku na Ukrajině a šíření zpráv s nenávistným podtextem v Česku, nakonec vyzval přítomné k návštěvě objektů v Terezíně, které jsou v neděli přístupné zdarma.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.