Přísná bezpečnostní opatření v Sin-ťiangu na západě Číny provázejí patnácté výročí nepokojů v hlavním městě Urumči. V roce 2009 začaly protestem ujgurských studentů po zabití dvou dělníků na opačné straně Číny. Dnes často Ujgury nasazují na nucenou práci v továrnách včetně těch, které patří zahraničním firmám. Podezření nedávno padlo na německou chemičku BASF a automobilku Volkswagen, informovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Čína svírá Ujgury stále tvrději, využívá i převýchovu a nucené práce
Ve jménu boje proti terorismu Peking zesílil represe proti Ujgurům. Uvěznil intelektuály, například univerzitního profesora Ilmara Tohtiho. Oddělil děti od rodin a na dva miliony lidí zavřel v táborech na takzvanou převýchovu.
„Přestože protiteroristická politika existuje v mnoha zemích, musíme zajistit, aby byla v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a se zákonem,“ uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová po návštěvě Sin-ťiangu v roce 2022.
Ve snaze o stabilitu úřady investují miliardy do modernizace Sin-ťiangu a zároveň mažou náboženství, historii a kulturu jedenácti milionů Ujgurů. Například 630 vesnic dostalo nová čínská jména jako „Harmonie“ a „Jednota“.
Lidskoprávní organizace vyzývají čínskou vládu, aby ukončila pronásledování Ujgurů a dalších etnických muslimů.