Ujguři

Přísná bezpečnostní opatření v Sin-ťiangu na západě Číny provázejí patnácté výročí nepokojů v hlavním městě Urumči. V roce 2009 začaly protestem ujgurských studentů po zabití dvou dělníků na opačné straně Číny. Dnes často Ujgury nasazují na nucenou práci v továrnách včetně těch, které patří zahraničním firmám. Podezření nedávno padlo na německou chemičku BASF a automobilku Volkswagen, informovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Čína už před devíti lety zahájila boj proti údajnému ujgurskému separatismu, extremismu a terorismu, řada Ujgurů tak skončila ve věznicích, na nucených pracích, ženy musely podstoupit nucenou sterilizaci. Jednou z nich je i Kalbinur Sidiková, která nyní žije v nizozemském exilu. Své zkušenosti přiblížila ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Komunistický režim v Číně dlouhodobě rezolutně odmítá, že by v převýchovných táborech v čínském Sin-ťiangu systematicky mučil menšinové Ujgury. Svědectví řady bývalých vězňů ale potvrzují opak. Americká CNN teď získala rozhovor s mužem, který prý stál na druhé straně internačních zařízení. Bývalý policista přiznává, že se na mučení podílel.

Čína sdílí s Afghánistánem hranici o délce 75 kilometrů, a ačkoliv jde v měřítku obou zemí o zanedbatelnou hraniční linii, Pekingu by mohla přinést mnohé obtíže, píše server Politico. Po návratu radikálního islamistického hnutí Taliban k moci se totiž Čína obává, že by hnutí mohlo právě přes tuto hranici podporovat separatisty z řad muslimských Ujgurů, kteří dráždí čínské představitele.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zařadila 14 čínských společností na svou černou obchodní listinu kvůli jejich údajné roli v perzekuci etnických Ujgurů a dalších muslimských menšin v západočínské provincii Sin-ťiang. Sankce uvalila také na několik ruských a íránských podniků, informují agentury.

Čína se v poslední době chová na domácí scéně čím dál represivněji a v zahraničí je čím dál agresivnější. V rozhovoru s televizí CBS, odvysílaném v neděli, to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Tvrdší postoj vůči Číně kvůli otázce dodržování lidských práv v zemi v pondělí vyjádřila také novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

Peking uvalil odvetné sankce na Velkou Británii. Zakázal vstup devíti lidem včetně několika poslanců a čtyřem organizacím. Reaguje tak na sankce, kterými ho potrestala Británie s Evropskou unií, USA a Kanadou za porušování práv Ujgurů. Zároveň Čína rozpoutala kampaň proti firmám, které odmítají kupovat bavlnu ze Sin-ťiangu.

Turecká opozice viní vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z tajné dohody s Čínou. Tvrdí, že Ankara vyměnila tvrdší postup vůči Ujgurům za dodávky čínské vakcíny proti koronaviru. Obě země to popírají. Muslimská menšina Ujgurů čelí ve své vlasti internacím v pracovních a převýchovných táborech. Komunistická vláda se zaštiťuje bojem proti terorismu.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Čína se bude zodpovídat z porušování lidských práv. Řekl to v diskusním pořadu televize CNN při své návštěvě Wisconsinu. Zároveň slíbil zrychlení očkování proti covidu-19 a vyzdvihl svůj plán vyčlenit stimulační balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Návštěva Wisconsinu, státu, kde těsně zvítězil ve volbách nad svým soupeřem Donaldem Trumpem, je prezidentovou první oficiální cestou od 20. ledna, kdy se ujal úřadu.

Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.

Objevují se nové důkazy o masivním potlačování lidských práv Ujgurů v Číně. Ze zprávy nevládní organizace Centrum pro globální politiku vyplývá, že úřady nutí víc než půl milionu příslušníků menšin k práci na bavlníkových plantážích v Sin-ťiangu. Z této oblasti pochází pětina světové produkce bavlny. Peking takové zneužívání popírá.

Spojené státy řeší skandál okolo dovozu vlasů z Číny. Ukazuje se totiž, že by mohly pocházet od utlačovaných a často internovaných Ujgurů. Podle zjištění CNN vlasy proudí ve velkém právě z čínské provincie Sin-ťiangu, kde etnikum žije. Američtí dovozci už zboží z některých továren přestali odebírat.

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína hromadně přesouvala Ujgury do továren, jež dodávají výrobky světovým značkám. Vyplývá to ze studie Australského institutu pro strategickou politiku. Podle BBC jde o další krok ve snahách Číny o převýchovu příslušníků muslimské menšiny. Organizace označila 27 továren v devíti provinciích, do kterých bylo vysláno 80 tisíc Ujgurů z provincie Sin-ťiang. Někteří do továren putovali přímo z detenčních táborů. Peking to popírá.

Hongkongská policie použila pepřový plyn k rozehnání shromáždění, které se v Hongkongu konalo na podporu Ujgurů. Příslušníky čínské muslimské menšiny Peking posílá do politických převýchovných táborů. Čína tvrzení o útlaku menšin popírá. V Hongkongu se od června odehrávají protivládní protesty proti rostoucímu vlivu Číny.

Česká televize zaznamenala unikátní svědectví, které popisuje psychický nátlak na Ujgury v exilu. Afumetto Retepu, který žije v Japonsku, se dostal do hledáčku čínské policie. Ta chce, aby pro ni v cizí zemi špehoval jiné Ujgury. Muže se snaží vydírat přes rodinu.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý drtivou většinou podpořila návrh zákona, který požaduje, aby vláda prezidenta Donalda Trumpa důrazněji reagovala na tvrdé zásahy Číny proti etnickým Ujgurům a dalším muslimským menšinám. Čínské ministerstvo zahraničí vzápětí krok odsoudilo jako zákeřný útok na Peking a varovalo, že přijme odvetná opatření s cílem hájit své zájmy. Čína si také kvůli návrhu předvolala představitele amerického velvyslanectví v Pekingu.

Evropský parlament ocenil Sacharovovou cenou za svobodu myšlení ujgurského akademika Ilhama Tohtiho. Aktivista, který je vězněn v Číně, byl oceněn za své dlouholeté úsilí o zlepšení situace čínské menšiny Ujgurů. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámil předseda europarlamentu David Sassoli.