Evropský parlament ocenil Sacharovovou cenou za svobodu myšlení ujgurského akademika Ilhama Tohtiho. Aktivista, který je vězněn v Číně, byl oceněn za své dlouholeté úsilí o zlepšení situace čínské menšiny Ujgurů. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámil předseda europarlamentu David Sassoli.
Ilham Tohti působil v minulosti jako profesor ekonomie na pekingské univerzitě Min-cu, specializované na etnické menšiny, a vystupoval jako otevřený kritik restriktivní politiky čínské centrální vlády v provincii Sin-ťiang, která je domovem ujgurské menšiny vyznávající převážně islám.
V září 2014 byl shledán vinným ze separatismu a odsouzen k doživotí a zabavení majetku. Jeho uvěznění odsoudila řada západních vlád i Evropská unie. Na Sacharovovu cenu byl navržen už v roce 2016, letos v září dostal od Rady Evropy Cenu Václava Havla.
Nominace za záchranu pralesů i pomoc obětem ženské obřízky
Spolu s Tohtim byli na cenu nominováni tři brazilští aktivisté – kmenový náčelník Raoni a Claudelice Silva dos Santosová, a to za snahu o záchranu deštných pralesů, a zavražděná radní Ria de Janeiro Marielle Francová, která bojovala za práva menšin a proti policejní brutalitě. Pětici finalistů doplnila skupina keňských studentek známá jako The Restorers, která vyvinula mobilní aplikaci na pomoc obětem ženské obřízky.
Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur (bezmála 1,3 milionu korun). Vítěze oznamuje na plenárním zasedání Evropského parlamentu jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí.
Loni získal ocenění ukrajinský režisér Oleh Sencov, zatčený v roce 2014 na anektovaném poloostrově Krym a následně odsouzený ke 20 letům vězení. Sencov se v září vrátil na Ukrajinu po rozsáhlé výměně vězňů mezi Kyjevem a Moskvou.
Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Do Aun Schan Su Ťij nebo vůdčí osobnost pražského jara z roku 1968 Alexander Dubček.
