Čína v rámci tvrdých opatření ve jménu boje proti extremismu odděluje děti Ujgurů od rodin a posílá je do sirotčinců a internátních škol. Dospělé muže pak zavírá do táborů na převýchovu, aniž by proti nim vznesla obvinění. Za poslední rok v nich skončilo přes milion Ujgurů. Vláda proti muslimské ujgurské menšině v provincii Sin-ťiang přitvrdila už po útocích tamních separatistů před čtyřmi lety. Postup Číny vzbuzuje mezinárodní kritiku.
V táboře na převýchovu v Sin-ťiangu na čínském dálném západě jsou stovky muslimských Ujgurů. Poslouchají přednášky, opěvují komunistickou stranu a píší sebekritické eseje. Smyslem je zbavit je oddanosti islámu. V posledních letech Čína postavila stovky takových táborů včetně sirotčinců a internátů, kam posílá ujgurské děti odebrané rodičům.
„Učí děti, aby respektovaly učitele víc než rodiče. Takže když je pak rodiče učí o islámu, děti to mohou zpochybňovat a říkat: to je extremismus,“ říká odborník na ujgurskou kulturu washingtonské univerzity Darren Byler.
Jedné z žen úřady odebraly děti, když odjela navštívit nemocného otce v Turecku. Po zatčení příbuzných se návštěva změnila v exil. „Když jsem se to dozvěděla, zlomilo mě to. Jediné, co si přeju, je být se svými dětmi,“ říká ujgurská matka v exilu Meripet.
Mezinárodní společenství Čínu kritizuje
Po útocích ujgurských separatistů v Číně, které vyvrcholily před čtyřmi lety, vláda proti menšině přitvrdila. Kromě hromadného zatýkání zesílila dohled. Ochránci práv upozorňují, že traumatizuje ujgurskou společnost a nechává za sebou zlomené rodiny.
„Je to nejrozsáhlejší internační program od Maovy éry. Čínu kvůli němu kritizuje mezinárodní společenství. Policie Ujgury zatýká za maličkosti, například držení knih o islámu nebo návštěvu příbuzných v cizině,“ říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
„V Sin-ťiangu žije 1,5 procenta obyvatel Číny, ale počet zatčení dosahuje v celonárodním měřítku dvaceti procent. Úřady shromažďují biometrické údaje a vzorky DNA obyvatel. Policejní stanoviště jsou na každém rohu, stejně jako portréty prezidenta,“ podotýká zpravodajka ČT.
Náboženská svoboda i harmonie, říká Peking v souvislosti se Sin-ťiangem
Existenci převýchovných táborů a zprávy o porušování práv v Sin-ťiangu Peking popírá. Do budování internátů přitom investuje desítky milionů dolarů. Kampaň schovává za boj s chudobou a separatismem.
„Sin-ťiang je sociálně stabilní se skvělými vyhlídkami na ekonomický rozvoj. Různé etnické skupiny tam žijí v harmonii a užívají si náboženské svobody,“ říká mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.
- Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
- Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
- Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
- V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
- Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
- Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
- Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.
