Počínštění Ujgurů Pekingu nevychází

Peking - Čína se dlouhodobě potýká s odporem menšin. Stabilizovat společnost se snaží tak, že rebelující zástupce těchto menšin vytrhne z jejich kultury, pošle tisíce kilometrů od domova a převychová. V rámci „výroby“ lidí oddaných režimu nastupuje ročně do čínských škol 10 tisíc Ujgurů. Zdá se ale, že v tomto případě se záměr vlády míjí účinkem.

Nahrávám video

Deset tisíc mladých muslimů ze západo-čínské provincie Sin-ťiang každoročně míří na opačnou stranu země do ryze čínských škol. Daleko od svých rodin a přátel by podle komunistické strany měli dosáhnout lepšího vzdělání. „Při výuce těchto studentů se nesoustředíme jen na jejich vzdělávání, ale pěstujeme v nich také vlastenectví,“ konstatoval děkan školy Li Čen-čchung. 

Zákaz modlení a oddělené obědy

Ujgurští žáci dostávají sice na těchto prestižních školách halal pokrmy, určené ryze pro muslimy, jíst je ale musí odděleně od svých čínských spolužáků. Obejít se navíc musí bez pravidelných několikadenních modliteb nebo oslav muslimských svátků. „Musíme je vést přísně. Jsme škola a žádná mešita. Nepovolujeme tady žádné modlitby,“ poznamenal děkan. 

Přísná pravidla a omezování se ale často míjejí účinkem. Než aby se děti na přání Pekingu počínštily, často v sobě vypěstují mnohem silnější národní hrdost. Se vzděláním přichází totiž obvykle rozvoj všech znalostí a uvědomění si své identity. „Politická a ideologická osvěta se tady nepodařila. Studenti, kteří absolvují tyto programy, se po nich cítí být ještě mnohem více Ujgury než předtím,“ konstatoval lektor James Leibold. 

Stovka mrtvých za rok

V neklidné provincii Sin-ťiang mezitím pokračují útoky na čínské úřady, policii a obyvatele. Jen loni v této provincii zemřela více než stovka lidí. Podle Pekingu za násilím stojí teroristé napojení na al-Káidu. Ujguři si ale stěžují, že se jen brání represím a utlačování ze strany komunistického režimu.

Muslimská menšina Ujgurů v Sin-ťiangu si stěžuje na přísné omezení své víry a kultury a na rozpínavost většinového čínského etnika Chanů. Oblast zaujímá šestinu čínského území a je bohatá na ropu a plyn. Peking tvrdí, že do ní investoval miliony a že jedná se všemi etnickými skupinami stejně. Nejhorší nepokoje oblast zažila v červenci 2009. Podle vládních zdrojů tehdy zahynulo 200 lidí, podle Ujgurů ale až dvojnásobek.

Nepokoje v Sin-ťiangu v roce 2009
Zdroj: AP/Eugene Hoshiko/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 2 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se v pondělí přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.
před 6 hhodinami

Členské země EU nestvrdily avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 9 hhodinami

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.