Turecká opozice viní vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z tajné dohody s Čínou. Tvrdí, že Ankara vyměnila tvrdší postup vůči Ujgurům za dodávky čínské vakcíny proti koronaviru. Obě země to popírají. Muslimská menšina Ujgurů čelí ve své vlasti internacím v pracovních a převýchovných táborech. Komunistická vláda se zaštiťuje bojem proti terorismu.
V Turecku žije po Číně a Kazachstánu třetí největší skupina Ujgurů na světě, až šedesát tisíc lidí. Kulturně a etnicky příbuzným Ujgurům otevřela Ankara dveře před sedmdesáti lety. Členové komunity ale mluví o tom, že se v Turecku přestávají cítit v bezpečí.
„Nejen já, ale všichni se bojí deportace. Chceme, aby se naši turečtí bratři za nás postavili,“ komentovala Munire Buğraová, Ujgurka žijící v Turecku, nedávnou demonstraci před čínským generálním konzulátem v Istanbulu, na níž se Ujguři dožadovali informací o svých blízkých, kteří podle nich zmizeli v převýchovných táborech.
Stížnosti Ujgurů na nejistý legální status v Turecku a obavy z deportací nejsou nové. Zesílily ale koncem loňského roku poté, co parlament v Pekingu schválil smlouvu o vydávání lidí podezřelých z trestné činnosti. Na hlasování tureckých zákonodárců dohoda o extradici stále čeká.
Opozice je podezřívavá, vláda mluví o spekulacích
Turecká opozice tvrdí, že Peking si chce souhlas vynutit skrze vakcínu proti koronaviru. Slíbené dodávky z Číny podle ní nabraly výrazné zpoždění. „Fakt, že dodávky vakcín nejsou transparentní, je důvodem k podezření,“ prohlásil Yıldırım Kaya, poslanec turecké opoziční CHP.
Opozici ale chybí přesvědčivé důkazy a vláda vše označila za spekulace. „Je vyloučeno, že bychom mlčeli, zavírali oči nebo byli lhostejní vůči jakémukoli nežádoucímu přístupu k ujgurským Turkům,“ reagoval mluvčí vládní strany AKP Ömer Çelik.
Turecký prezident Erdogan před dekádou označil postup Číny vůči Ujgurům za genocidu a ještě předloni jeho vláda mluvila o hanbě na tváři lidstva. V poslední době ale taková slova na adresu Pekingu slyšet nejsou. Podle kritiků vítězí obchodní a politické zájmy.
