Porušování lidských práv bude mít pro Čínu následky, prohlásil Biden

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Čína se bude zodpovídat z porušování lidských práv. Řekl to v diskusním pořadu televize CNN při své návštěvě Wisconsinu. Zároveň slíbil zrychlení očkování proti covidu-19 a vyzdvihl svůj plán vyčlenit stimulační balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Návštěva Wisconsinu, státu, kde těsně zvítězil ve volbách nad svým soupeřem Donaldem Trumpem, je prezidentovou první oficiální cestou od 20. ledna, kdy se ujal úřadu.

Kritiku na adresu Číny pronesl Biden v reakci na otázku týkající se jednání Pekingu s muslimskou menšinou Ujgurů. Čína si vysloužila mezinárodní kritiku za umísťování Ujgurů do internačních táborů, i za další porušování lidských práv.

„Bude to mít pro Čínu následky,“ řekl Biden a prohlásil, že toto téma nastolil během svého telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

„Čína se velmi snaží, aby se stala světovým lídrem. Ale aby toho dosáhla, musí získat důvěru dalších zemí. Dokud bude pokračovat v jednání, které odporuje základním lidským právům, bude to pro ni těžké,“ dodal Biden.

Očkování pro každého během léta

Značná část jeho vystoupení byla věnovaná pandemii covidu-19 a Biden mimo jiné slíbil, že během léta bude mít každý Američan možnost nechat se očkovat. „Do konce července budeme mít přes 600 milionů dávek, dost na naočkování každého jednoho Američana,“ řekl prezident. Také naznačoval, že v době letošních Vánoc už by se život v USA mohl blížit stavu z časů před pandemií.

Nasazování vakcín proti covidu-19 v USA v uplynulých týdnech provázely komunikační i logistické problémy, aktuálně se v zemi s 330 miliony obyvatel očkuje tempem asi 1,7 milionu dávek denně. Alespoň jednu dávku už podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dostalo 40 milionů Američanů.

Vyjádření současné administrativy k rychlosti očkovací kampaně jsou zatím poměrně nekonzistentní. Bidenova úterní slova hodnotil deník The New York Times jako optimističtější oproti výrokům z minulého týdne, prezidentův původní plán naopak počítal s tím, že vakcína bude pro všechny zájemce dostupná už na jaře. V tomto duchu se minulý týden vyjádřil prezidentův poradce a epidemiolog Anthony Fauci, následně však svůj odhad korigoval.

Další palčivou otázkou je pro Američany obnovování prezenční výuky na školách po měsících v distančním či kombinovaném režimu. Biden v pořadu CNN zopakoval, že chce, aby byla většina základních škol na konci prvních sto dní jeho mandátu otevřená. Trval na tom, že jako otevřenou bere vláda takovou školu, kde se učí pět dní v týdnu. Nedávné vyjádření své mluvčí Jen Psakiové o tom, že by stačil i jeden den prezenční výuky, označil za „chybu v komunikaci“.

V této souvislosti Biden navrhuje, aby guvernéři mezi kandidáty pro přednostní očkování zahrnuli i učitele. Prostředky určené pro vytvoření bezpečných podmínek na školách pak tvoří jeden z pilířů avizovaného stimulačního balíčku.

Mezi opatřeními navrhovanými Bidenem na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí jsou mimo jiné přímé platby Američanům ve výši 1400 dolarů (31 tisíc korun), zvýšené federální dávky pro nezaměstnané, miliardy dolarů na podporu očkovací kampaně nebo programy zaměřené na Američany, kteří mají problémy s financováním nejzákladnějších potřeb. „Nyní je čas podnikat velké věci. Pokud ten balíček schválíme, vytvoříme letos sedm milionů pracovních míst,“ slíbil šéf Bílého domu.

Biden slíbil posílit místní policii

Řekl také, že je potřeba vyčlenit více prostředků pro lokální policii. Reagoval tím na dotaz, jak USA zajistí ochranu občanů ve čtvrtích s vysokou kriminalitou. Během své předvolební kampaně Biden prosazoval investice do programu, který by umožnil připravit policisty tak, aby si dokázali vybudovat méně konfliktní vztah s komunitami.

„Každý policista, který ráno vstává a nasazuje si ochranný štít, má právo očekávat, že večer půjde domů a bude se svojí rodinou. Zároveň ale dítě, které přechází přes ulici v mikině, není automaticky členem gangu,“ prohlásil prezident.

Zopakoval také svůj slib z předvolební kampaně, že bude usilovat o ukončení trestu odnětí svobody za užití drog. „Nikdo by neměl jít do vězení za užití drog. Měl by jít do drogové léčebny,“ prohlásil Biden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...