Si mluvil v Paříži o perspektivě, Macron o spravedlivém obchodu

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Von der Leyenová hovořila i o vzájemném respektu a nutnosti předejít nedorozuměním. „Čína a EU mají společný zájem na míru a bezpečnosti,“ napsala na síti X. V zájmu obou stran je podle ní ukázat plnění závazků. Připomněla i výročí padesáti let od navázání diplomatických vztahů EU a Číny, které připadá na příští rok.

„Budoucnost našeho kontinentu bude zcela jasně záviset na naší schopnosti vyváženě rozvíjet vztahy s Čínou,“ řekl Macron. „Koordinace s Pekingem při jednáních o současných konfliktech je zcela rozhodující,“ dodal francouzský prezident.

Stanice BFM TV poznamenala, že Elysejský palác schůzku připravil ve velmi pracovním prostředí, s holým stolem bez obvyklých historických dekorací. Také okruh účastníků byl velmi omezený – jen tři politici, po jednom poradci pro každého z nich a tlumočníci.

Si Ťin-pching ve Francii zahájil dvoudenní návštěvu, která má být oslavou šedesáti let od navázání francouzsko-čínských diplomatických vztahů. Po nedělním příletu prohlásil, že vztahy mezi Čínou a Francií jsou vzorem mírového soužití a spolupráce mezi zeměmi s odlišnými systémy. Při své první cestě do Evropy od pandemie covidu-19 je Si tento týden očekáván i v Srbsku a v Maďarsku.

Nahrávám video

Obchod, klima i ruská agrese

Tématy jednání v Paříži mají být podle médií mimo jiné obchodní otázky a spolupráce v různých oblastech. „Čína usiluje o dobré vztahy s evropskými zeměmi, ale zároveň se mezi ně do určité míry snaží vrazit klín,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Washington dal Paříži jasně najevo – bude důležité pro nás vědět, na jaké straně jste,“ připomněl obchodní válku USA a Číny.

„Je to velmi složité geopolitické jednání, v neposlední řadě kvůli vzájemnému obchodu, protože Evropa má velký obchodní deficit s Čínou. Bez ohledu na to, že prodeje zejména elektrických vozů v Evropě klesají, vyrábí Čína stále další a další vozy, které teď zůstávají v evropských skladech. Francie nechce přistoupit ke clům, protože by zřejmě následoval podobný krok ze strany Číny. A evropské země se chtějí dostat i na čínský trh,“ dodal Šmíd.

Si a Macron proberou třeba také globální problémy, zejména klimatickou krizi, a rovněž mezinárodní krize včetně situace na Blízkém východě a ruské války na Ukrajině.

„Výrazně roste čínská ekonomická podpora Rusku. Spojené státy nedávno zveřejnily seznam věcí, které Čína Rusku poskytuje. Nejsou to sice zbraně, ale jsou to v podstatě všechny věci podstatné k jejich výrobě jako nitrocelulóza, která se používá k výrobě trhavin, stroje na výrobu zbraní, některé náhradní díly do stíhaček a dalších letounů. Nebo i drony a satelitní snímky používané na bojišti,“ připomněla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Dokonce existují satelitní snímky, které dokazují, že Čína poskytla kotviště ruské lodi, která figuruje na sankčním seznamu a která od loňského roku provedla minimálně jedenáct cest ze severokorejského Radžinu, odkud Rusko dováží zbraně, do ruských přístavů,“ dodala Šámalová.

Peking trvá na tom, že se má jednat s Moskvou

Peking opakovaně vyzývá k diplomatickému řešení ruské agrese, zároveň ji ale odmítá odsoudit a nadále udržuje s Moskvou přátelské vztahy. Západní země žádají Čínu, aby ohledně války na Ukrajině vyvinula na Rusko tlak a také von der Leyenová v Paříži znovu uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu.

„Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,“ řekla předsedkyně EK. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině sankce. Čína měla podle von der Leyenové zásadní vliv na zmírnění jaderných hrozeb Ruska v konfliktu na Ukrajině.

„Čínští diplomaté naznačují, že budou trvat na tom, aby v případě nějakých mírových rozhovorů, které by se mohly konat třeba ve Švýcarsku, dostalo Rusko místo u stolu, protože jinak bude Čína tato jednání bojkotovat,“ upozornila zpravodajka ČT.

V době olympiády nastolte příměří na bojištích, vyzvali oba prezidenti

Čína a Francie také vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás označil Si za „pokračující tragédii“ a vyzval mezinárodní společenství, aby konalo. „Chceme úplné a dlouhodobé příměří v Gaze,“ uvedl také čínský prezident prakticky ve stejné době, kdy agentury informovaly o tom, že Hamás po dlouhém vyjednávání přistoupil na návrh dohody o příměří s Izraelem.

Si se také vyslovil pro to, aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN a pro pokračování diskuzí o dvoustátním řešení na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného palestinského státu.

Pokud jde o válku na Ukrajině, jsou podle čínského prezidenta třeba jednání, v nichž by obě strany začaly budovat vzájemnou důvěru. Míní, že je čas na mírový summit a „férovou diskuzi“. Slova, která Si pronesl, lze vnímat i v kontextu chystané mírové konference, jež se v červnu na popud Ukrajiny uskuteční ve Švýcarsku.

Švýcarská vláda minulý týden potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. 

Protest Ujgurů, kritika špionáže a obchodních praktik

Pobouření vyjádřila v pátek francouzská ujgurská komunita, podle níž je státní návštěva čínského prezidenta „povzbuzením, aby Čína pokračovala ve svých zločinech“. Sia komunita označila za „popravčího ujgurského lidu“ odpovědného za „genocidu Ujgurů“.

Čína je v Evropě kritizována mimo jiné kvůli špionážním a kyberšpionážním aktivitám, ze kterých letos osoby údajně napojené na Čínu obvinilo několik zemí včetně Velké Británie a Německa. Rozruch vyvolala zejména kauza asistenta německého europoslance a lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha, který je podezřelý právě ze špionáže pro Peking.

Znepokojení na unijní úrovni vyvolávají také čínské obchodní praktiky. Čínská diplomacie naopak v souvislosti s tím v dubnu obvinila Evropu z protekcionismu.

Podle Elysejského paláce zavítá Si Ťin-pching také do jihofrancouzského departementu Hautes-Pyrénées. Podle Šámalové jde o místo, kam Macron jezdíval v dětství za svou babičkou, francouzský prezident si tak podle všeho chce čínského vůdce naklonit a navázat s ním osobnější vztahy.

Francie hraje důležitou roli ve vztahu k Číně, soudí Gardáš

Sinolog David Gardáš ze Sinopsis řekl v pořadu Horizont ČT24, že Francie hraje důležitou roli ve vztazích Evropa–Čína, a do určité míry se přetahuje o svou pozici s Německem. Tedy o to, kdo bude určovat tempo vzájemných vztahů. Paříž je však slabším čínským partnerem než Berlín, její byznys stojí hlavně na leteckém průmyslu, kdy Francie dodává airbusy, luxusní zboží a naopak odebírá například telekomunikační technologie. Tím, že k jednání Macron pozval i von der Leyenovou, otevřel také komunikační kanál na celoevropské úrovni, soudí sinolog.

Domnívá se rovněž, že Evropa i USA vyvíjejí na Čínu tlak vzhledem k Rusku, ale je otázka, k čemu to reálně vede. Peking rekordně odebírá ruské suroviny, podporuje Moskvu informačně, diplomaticky i dodávkami zboží dvojího použití (čipy, drony), které lze využít i ve vojenském průmyslu.

Nelze zároveň očekávat, že by Čína udělala Západu ústupky ve svém strategickém zájmu, a tím je podpora Putinova režimu, doplnil Gardáš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 15 mminutami

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 25 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 34 mminutami

V Evropském parlamentu je socha nahého Trumpa

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.
před 53 mminutami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil osm lidí

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem a zranil osm lidí, informují polská média. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela.
před 1 hhodinou

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech desítky obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 14 lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.