Si mluvil v Paříži o perspektivě, Macron o spravedlivém obchodu

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Von der Leyenová hovořila i o vzájemném respektu a nutnosti předejít nedorozuměním. „Čína a EU mají společný zájem na míru a bezpečnosti,“ napsala na síti X. V zájmu obou stran je podle ní ukázat plnění závazků. Připomněla i výročí padesáti let od navázání diplomatických vztahů EU a Číny, které připadá na příští rok.

„Budoucnost našeho kontinentu bude zcela jasně záviset na naší schopnosti vyváženě rozvíjet vztahy s Čínou,“ řekl Macron. „Koordinace s Pekingem při jednáních o současných konfliktech je zcela rozhodující,“ dodal francouzský prezident.

Stanice BFM TV poznamenala, že Elysejský palác schůzku připravil ve velmi pracovním prostředí, s holým stolem bez obvyklých historických dekorací. Také okruh účastníků byl velmi omezený – jen tři politici, po jednom poradci pro každého z nich a tlumočníci.

Si Ťin-pching ve Francii zahájil dvoudenní návštěvu, která má být oslavou šedesáti let od navázání francouzsko-čínských diplomatických vztahů. Po nedělním příletu prohlásil, že vztahy mezi Čínou a Francií jsou vzorem mírového soužití a spolupráce mezi zeměmi s odlišnými systémy. Při své první cestě do Evropy od pandemie covidu-19 je Si tento týden očekáván i v Srbsku a v Maďarsku.

Nahrávám video

Obchod, klima i ruská agrese

Tématy jednání v Paříži mají být podle médií mimo jiné obchodní otázky a spolupráce v různých oblastech. „Čína usiluje o dobré vztahy s evropskými zeměmi, ale zároveň se mezi ně do určité míry snaží vrazit klín,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Washington dal Paříži jasně najevo – bude důležité pro nás vědět, na jaké straně jste,“ připomněl obchodní válku USA a Číny.

„Je to velmi složité geopolitické jednání, v neposlední řadě kvůli vzájemnému obchodu, protože Evropa má velký obchodní deficit s Čínou. Bez ohledu na to, že prodeje zejména elektrických vozů v Evropě klesají, vyrábí Čína stále další a další vozy, které teď zůstávají v evropských skladech. Francie nechce přistoupit ke clům, protože by zřejmě následoval podobný krok ze strany Číny. A evropské země se chtějí dostat i na čínský trh,“ dodal Šmíd.

Si a Macron proberou třeba také globální problémy, zejména klimatickou krizi, a rovněž mezinárodní krize včetně situace na Blízkém východě a ruské války na Ukrajině.

„Výrazně roste čínská ekonomická podpora Rusku. Spojené státy nedávno zveřejnily seznam věcí, které Čína Rusku poskytuje. Nejsou to sice zbraně, ale jsou to v podstatě všechny věci podstatné k jejich výrobě jako nitrocelulóza, která se používá k výrobě trhavin, stroje na výrobu zbraní, některé náhradní díly do stíhaček a dalších letounů. Nebo i drony a satelitní snímky používané na bojišti,“ připomněla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Dokonce existují satelitní snímky, které dokazují, že Čína poskytla kotviště ruské lodi, která figuruje na sankčním seznamu a která od loňského roku provedla minimálně jedenáct cest ze severokorejského Radžinu, odkud Rusko dováží zbraně, do ruských přístavů,“ dodala Šámalová.

Peking trvá na tom, že se má jednat s Moskvou

Peking opakovaně vyzývá k diplomatickému řešení ruské agrese, zároveň ji ale odmítá odsoudit a nadále udržuje s Moskvou přátelské vztahy. Západní země žádají Čínu, aby ohledně války na Ukrajině vyvinula na Rusko tlak a také von der Leyenová v Paříži znovu uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu.

„Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,“ řekla předsedkyně EK. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině sankce. Čína měla podle von der Leyenové zásadní vliv na zmírnění jaderných hrozeb Ruska v konfliktu na Ukrajině.

„Čínští diplomaté naznačují, že budou trvat na tom, aby v případě nějakých mírových rozhovorů, které by se mohly konat třeba ve Švýcarsku, dostalo Rusko místo u stolu, protože jinak bude Čína tato jednání bojkotovat,“ upozornila zpravodajka ČT.

V době olympiády nastolte příměří na bojištích, vyzvali oba prezidenti

Čína a Francie také vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás označil Si za „pokračující tragédii“ a vyzval mezinárodní společenství, aby konalo. „Chceme úplné a dlouhodobé příměří v Gaze,“ uvedl také čínský prezident prakticky ve stejné době, kdy agentury informovaly o tom, že Hamás po dlouhém vyjednávání přistoupil na návrh dohody o příměří s Izraelem.

Si se také vyslovil pro to, aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN a pro pokračování diskuzí o dvoustátním řešení na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného palestinského státu.

Pokud jde o válku na Ukrajině, jsou podle čínského prezidenta třeba jednání, v nichž by obě strany začaly budovat vzájemnou důvěru. Míní, že je čas na mírový summit a „férovou diskuzi“. Slova, která Si pronesl, lze vnímat i v kontextu chystané mírové konference, jež se v červnu na popud Ukrajiny uskuteční ve Švýcarsku.

Švýcarská vláda minulý týden potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. 

Protest Ujgurů, kritika špionáže a obchodních praktik

Pobouření vyjádřila v pátek francouzská ujgurská komunita, podle níž je státní návštěva čínského prezidenta „povzbuzením, aby Čína pokračovala ve svých zločinech“. Sia komunita označila za „popravčího ujgurského lidu“ odpovědného za „genocidu Ujgurů“.

Čína je v Evropě kritizována mimo jiné kvůli špionážním a kyberšpionážním aktivitám, ze kterých letos osoby údajně napojené na Čínu obvinilo několik zemí včetně Velké Británie a Německa. Rozruch vyvolala zejména kauza asistenta německého europoslance a lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha, který je podezřelý právě ze špionáže pro Peking.

Znepokojení na unijní úrovni vyvolávají také čínské obchodní praktiky. Čínská diplomacie naopak v souvislosti s tím v dubnu obvinila Evropu z protekcionismu.

Podle Elysejského paláce zavítá Si Ťin-pching také do jihofrancouzského departementu Hautes-Pyrénées. Podle Šámalové jde o místo, kam Macron jezdíval v dětství za svou babičkou, francouzský prezident si tak podle všeho chce čínského vůdce naklonit a navázat s ním osobnější vztahy.

Francie hraje důležitou roli ve vztahu k Číně, soudí Gardáš

Sinolog David Gardáš ze Sinopsis řekl v pořadu Horizont ČT24, že Francie hraje důležitou roli ve vztazích Evropa–Čína, a do určité míry se přetahuje o svou pozici s Německem. Tedy o to, kdo bude určovat tempo vzájemných vztahů. Paříž je však slabším čínským partnerem než Berlín, její byznys stojí hlavně na leteckém průmyslu, kdy Francie dodává airbusy, luxusní zboží a naopak odebírá například telekomunikační technologie. Tím, že k jednání Macron pozval i von der Leyenovou, otevřel také komunikační kanál na celoevropské úrovni, soudí sinolog.

Domnívá se rovněž, že Evropa i USA vyvíjejí na Čínu tlak vzhledem k Rusku, ale je otázka, k čemu to reálně vede. Peking rekordně odebírá ruské suroviny, podporuje Moskvu informačně, diplomaticky i dodávkami zboží dvojího použití (čipy, drony), které lze využít i ve vojenském průmyslu.

Nelze zároveň očekávat, že by Čína udělala Západu ústupky ve svém strategickém zájmu, a tím je podpora Putinova režimu, doplnil Gardáš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 11 mminutami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 32 mminutami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 53 mminutami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Při střelbě na jihu Španělska zemřeli dva lidé, další včetně dětí jsou zranění

Dva lidé zemřeli a další čtyři včetně dvou dětí utrpěli vážná zranění při noční střelbě poblíž jihošpanělského města Almería. Pravděpodobný útočník, který z místa činu uprchl, se později sám přihlásil na policii, informovala agentura Europa Press. Zřejmě je příbuzným obětí střelby, dodal web 20minutos.es.
před 2 hhodinami

Stíhaný polský exministr dostal vízum do USA po zásahu diplomata, píše Reuters

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
před 3 hhodinami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž oheň ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
05:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami
Načítání...