Americká Sněmovna reprezentantů v úterý drtivou většinou podpořila návrh zákona, který požaduje, aby vláda prezidenta Donalda Trumpa důrazněji reagovala na tvrdé zásahy Číny proti etnickým Ujgurům a dalším muslimským menšinám. Čínské ministerstvo zahraničí vzápětí krok odsoudilo jako zákeřný útok na Peking a varovalo, že přijme odvetná opatření s cílem hájit své zájmy. Čína si také kvůli návrhu předvolala představitele amerického velvyslanectví v Pekingu.
Pro tvrdší postup v reakci na perzekuci Ujgurů ve Sněmovně reprezentantů hlasovalo 407 zákonodárců, jeden byl proti. K tomu, aby zákon vešel v platnost, jej ale musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Návrh požaduje, aby Čína okamžitě zavřela veškeré tábory, ve kterých etnické Ujgury zadržuje, a aby prezident Trump odsoudil perzekuci Ujgurů. Podle dokumentu by také Spojené státy měly uvalit sankce na činitele, u nichž existují věrohodné důkazy, že stojí za porušováním práv v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny.
V textu je výslovně zmíněn Čchen Čchüan-kuo, nejvyšší představitel komunistické strany v Sin-ťiangu. Podle agentury Reuters je to poprvé, co by se sankce měly dotknout některého člena mocného politbyra čínské komunistické strany.
Opatření má být reakcí USA na „zatýkání, mučení a zastrašování“ Ujgurů. Podle návrhu zákona Čína systematicky diskriminuje Ujgury a odepírá jim mnoho občanských a politických svobod, včetně svobody slova, vyznání a práva na spravedlivý soud. Mezi ně řadí všudypřítomné sledování s pomocí vyspělých technologií či odebírání vzorků DNA od dětí, píše se v návrhu.
Napravte chybu, vzkazuje Čína do Washingtonu
Čínská diplomacie vyzvala USA, aby „napravily chybu“ a zabránily tomu, aby zákon vešel v platnost. Podle čínské diplomacie bude mít rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů vážné dopady na spolupráci Spojených států a Číny.
„Myslíte si, že když Amerika podnikne akce poškozující zájmy Číny, že nepřijmeme žádná opatření?“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing na tiskové konferenci na dotaz novinářů ohledně případného dopadu zákona o Ujgurech na obchodní jednání Pekingu a Washingtonu.
Americké velvyslanectví v Číně v e-mailovém prohlášení zaslaném agentuře Reuters uvedlo, že o případných protiopatřeních Číny nebude spekulovat. Analytikové zmiňovaní agenturou Reuters ale předpokládají, že v případě schválení zákona o Ujgurech by reakce Číny byla tvrdší než u nedávno schváleného amerického zákona vyzývajícího k dodržování lidských práv v Hongkongu, který je poloautonomním čínským územím.
V reakci na zákon o Hongkongu Peking v pondělí uvalil sankce na několik nevládních organizací sídlících ve Spojených státech a pozastavil vstup amerických vojenských lodí a letadel do Hongkongu.
Pod dohledem kamer na strážních věžích
Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) minulý měsíc na základě uniklých dokumentů čínské komunistické strany uvedlo, že Čína zřídila tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově, v nichž zadržuje asi milion Ujgurů a dalších muslimů.
Tábory v oblasti Sin-ťiangu podle nejnovějších důkazů mají strážní věže a jsou vybaveny kamerovými systémy, které mají zamezit útěkům. Ujguři a další menšiny jsou v zařízeních hodnoceni mimo jiné na základě toho, jak ovládají mandarínštinu, dominantní verzi čínštiny, nebo zda dodržují přísná pravidla týkající se všedního života.
Čína odmítá, že by s Ujgury špatně zacházela, a o táborech hovoří jako o střediscích odborného vzdělávání, kam jsou lidé posíláni mimo jiné na politickou převýchovu v rámci boje proti extremistickým ideologiím.
