Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.
Rusové nemohou najít své vojáky, ve velkém si stěžují Putinově kanceláři
Rusům prakticky nezůstaly možnosti, jak v souladu se zákonem vystoupit proti válce. Za vyjádření na sociálních sítích, plakát s hvězdičkami namísto písmen či za knihu „Válka a mír“ hrozí lidem až 15 let za mřížemi. I v sociologických průzkumech se lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku, píše portál.
„V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let,“ píší Važnyje istorii. „Stížnosti prezidentovi se staly jediným způsobem, jak se něco dozvědět o nezvěstných vojácích a vyjádřit nespokojenost s válkou,“ píše web a dodává, že zákon zakazuje stíhat občana kvůli tomu, že se obrátil na hlavu státu.
Aprílový zlom
Nejvíce stížností na ministerstvo obrany přišlo v dubnu, skoro 624 tisíc, což je více než za tři předchozí měsíce dohromady. Duben se podle politologa Ivana Preobraženského stal zlomem pro ty lidi, kteří dosud věřili oficiálním zprávám a jejichž blízcí odjeli bojovat na Ukrajinu.
Pravda podle politologa vyšla najevo, když Rusko prohrálo první fázi války, když nedokázalo dobýt Kyjev ani Černihiv nebo jiná velká města v centrální části Ukrajiny a na severovýchodu země. Ruské jednotky se musely stáhnout ze severu a severovýchodu Ukrajiny, aby se přeskupily, a tehdy vojáci mohli opět komunikovat s příbuznými. Od konce března navíc zprávy o ztrátách ruské armády začaly prosakovat i přes státní propagandu.
Tempo a charakter stížností na ministerstvo obrany se v důsledku toho všeho změnily. Pokud dříve k hlavním tématům stížností patřilo ubytování pro vojáky a jejich rodiny, penze, vojenské pohřby či služba v armádě na základě kontraktu, nyní si Rusové začali stěžovat na práci vojenských správ, které podle nich jako za sovětských dob uznávají všechny brance schopné vojenské služby, dále na vyhledávání zajatých a pohřešovaných vojáků, službu odvedenců a vojáků s kontraktem, platy, výzbroj a vůbec na válku.
Příbuzní se nejprve obraceli na jednotky a velitele, ale tyto dotazy nefungovaly. Jako příklad server uvádí případ potopeného křižníku Moskva, kdy velení tajilo a zřejmě dosud tají údaje o obětech. Když ministerstvo obrany přestalo odpovídat příbuzným vojáků na dotazy, začali častěji hledat pomoc u prezidenta. Jen v dubnu dostal Putin 41 666 stížností na to, že Rusům chybí pomoc úřadů při hledání zajatců či pohřešovaných vojáků.
Stížnosti na ministerstvo obrany adresované Putinově kanceláři ale podle analýzy novinářů sotva přinesou žádoucí výsledek: od roku 2016 úřad odpověděl uspokojivě pouze na tři procenta z těchto stížností.
Politolog Preobraženskij předpokládá, že prezidentovi se jeho podřízení bojí hlásit, jak obrovský je počet stížností. „Je to člověk, který je osobně zodpovědný za válku, právě on ji rozpoutal. Stěžovat si jemu na něj – to nemá smysl,“ myslí si.