Čína zatýkala v Hongkongu kvůli držení obrázkových knih s „rozvratnými záměry“

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

V knihách jsou příběhy o tom, jak se ovce snaží vlkům zabránit v tom, aby se dostali do jejich vesnice. Úřady je vykládají tak, že ovcemi jsou myšleni obyvatelé Hongkongu a vlky čínská vláda.

Kritici postupu úřadů říkají, že tento případ je dalším dokladem zhoršování stavu lidských práv v Hongkongu. Organizace Human Rights Watch zatýkání označila za ostudné a uvedla, že úřady používají zákon o rozvratné činnosti pocházející z koloniálního období s cílem zasáhnout proti disentu.

Hongkongská média uvedla, že policie muže ve věku 38 a 50 let zatkla u nich doma 13. března. Při domovní prohlídce jim zabavila vícero výtisků knih. Oba sice propustila na kauci, ale příští měsíc se na policii musejí znovu přihlásit.

Ovce proti vlkům

Podle úřadů v Hongkongu to byly ty samé knihy, o které šlo při sledovaném procesu, během něhož soud rozhodoval o tom, zda tyto publikace nabádají k protistátní vzpouře. Soud dospěl k závěru, že knihy mají „rozvratné záměry“, a loni v září pětici mladých logopedů, kteří obrázkové knihy vytvořili, poslal na 19 měsíců do vězení.

BBC píše, že někteří příběhy o ovcích a vlcích interpretovali jako pokus vysvětlit hongkongské prodemokratické hnutí dětem. 

Hongkong je bývalou britskou kolonií, která v roce 1997 přešla pod čínskou správu. Podle pravidla „jedna země, dva systémy“ by jeho obyvatelé měli mít oproti lidem z pevninské Číny širší svobody, nicméně Peking je v posledních letech omezuje. V reakci na rozsáhlou vlnu protestů z roku 2019 Čína o rok později zavedla v Hongkongu přísný bezpečnostní zákon, který až doživotím umožňuje trestat podvratnou činnost, terorismus či spolupráci se zahraničními silami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...