Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.
Nejvyšší soud zrušil čtyřicet let starý rozsudek nad písničkářem Soukupem, týkal se zpěvu v hospodě
Soukup podle NS skončil ve vězení za činy, které by nemohly být v demokratickém právním státě považovány za trestné. „Aplikační trestní orgány totalitního státu je právně kvalifikovaly nikoli jako politické, aby se navenek zakrýval skutečný politický důvod represe a aby se z ve skutečnosti politických obětí vytvářeli ‚běžní kriminálníci‘, a tím se i snižovala jejich vážnost ve společnosti,“ konstatoval Nejvyšší soud.
„V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti,“ stálo v ministerské stížnosti.
Soukup, jemuž je nyní 72 let, patřil jako písničkář do okruhu českého kulturního undergroundu. Podepsal Chartu 77, v roce 1982 po fyzickém i psychickém nátlaku komunistické tajné policie odešel do emigrace, žil ve Francii, poté v Austrálii. Ještě před emigrací skončil ve vězení, a to kvůli písním, které zpíval v dubnu 1980 v restauraci v Ryjicích na Ústecku večer na svatební oslavě. Podle dobového rozsudku v písních ze „zjevné neúcty vůči společnosti“ užíval vulgárních a sprostých výrazů. Nelze však už dohledat, co přesně v textech písní zaznělo.
Manipulace při opatřování důkazů
Desetiměsíční trest mu uložil Okresní soud v Ústí nad Labem a potvrdil severočeský krajský soud. Podle Blažkovy stížnosti nelze ve zpěvu písní v hospodě spatřovat hrubou neslušnost nebo závažné narušení veřejného klidu a pořádku, Soukup tak nenaplnil znaky výtržnictví ani podle tehdejšího práva.
NS poukázal také na zjevnou manipulaci při opatřování a provádění důkazů, a to už v přípravném řízení ze strany vyšetřovatelů tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. „Ovšem ani při zjištění zjevné manipulace s důkazy nemá NS pochybnost, že se tehdejším orgánům činným v trestním řízení paradoxně podařilo zdůraznit podstatný aspekt hudebních vystoupení obviněných a jejich skutečnou motivaci, kterou bylo svobodné vyjádření jejich postojů ke společenským otázkám a kritika socialistického zřízení společnosti,“ rozhodl NS v senátu s předsedou Pavlem Šilhaveckým.
Stížnost Blažka se sice přímo netýkala druhého odsouzeného Tomeše, ale NS zasáhl také v jeho prospěch, protože byl ve stejné situaci jako Soukup. Poté, co si Tomeš, taktéž signatář Charty 77, odpykal roční trest vězení za údajné výtržnictví v Ryjicích, začal se skrývat před hrozbou další politické perzekuce. Pod falešnou identitou se mu podařilo uprchnout z Československa do Francie. Jeho útěk je popsaný v databázi Paměť národa.
Možnost odškodnění
Soukup by nyní teoreticky mohl žádat odškodnění za své uvěznění. Advokát Lubomír Müller nedávno uvedl, že by se také mohla mírně zlepšit Soukupova penze.
Soukupovo jméno v listopadu zmiňoval signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, který držel několik dní protestní hladovku v Praze před sídlem vlády. Kvůli nízkým penzím disidentů a disidentek, mezi kterými uváděl právě Soukupa, požadoval odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu často bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat.