Nejvyšší soud zrušil čtyřicet let starý rozsudek nad písničkářem Soukupem, týkal se zpěvu v hospodě

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Soukup podle NS skončil ve vězení za činy, které by nemohly být v demokratickém právním státě považovány za trestné. „Aplikační trestní orgány totalitního státu je právně kvalifikovaly nikoli jako politické, aby se navenek zakrýval skutečný politický důvod represe a aby se z ve skutečnosti politických obětí vytvářeli ‚běžní kriminálníci‘, a tím se i snižovala jejich vážnost ve společnosti,“ konstatoval Nejvyšší soud.

„V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti,“ stálo v ministerské stížnosti.

Soukup, jemuž je nyní 72 let, patřil jako písničkář do okruhu českého kulturního undergroundu. Podepsal Chartu 77, v roce 1982 po fyzickém i psychickém nátlaku komunistické tajné policie odešel do emigrace, žil ve Francii, poté v Austrálii. Ještě před emigrací skončil ve vězení, a to kvůli písním, které zpíval v dubnu 1980 v restauraci v Ryjicích na Ústecku večer na svatební oslavě. Podle dobového rozsudku v písních ze „zjevné neúcty vůči společnosti“ užíval vulgárních a sprostých výrazů. Nelze však už dohledat, co přesně v textech písní zaznělo.

Manipulace při opatřování důkazů

Desetiměsíční trest mu uložil Okresní soud v Ústí nad Labem a potvrdil severočeský krajský soud. Podle Blažkovy stížnosti nelze ve zpěvu písní v hospodě spatřovat hrubou neslušnost nebo závažné narušení veřejného klidu a pořádku, Soukup tak nenaplnil znaky výtržnictví ani podle tehdejšího práva.

NS poukázal také na zjevnou manipulaci při opatřování a provádění důkazů, a to už v přípravném řízení ze strany vyšetřovatelů tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. „Ovšem ani při zjištění zjevné manipulace s důkazy nemá NS pochybnost, že se tehdejším orgánům činným v trestním řízení paradoxně podařilo zdůraznit podstatný aspekt hudebních vystoupení obviněných a jejich skutečnou motivaci, kterou bylo svobodné vyjádření jejich postojů ke společenským otázkám a kritika socialistického zřízení společnosti,“ rozhodl NS v senátu s předsedou Pavlem Šilhaveckým.

Stížnost Blažka se sice přímo netýkala druhého odsouzeného Tomeše, ale NS zasáhl také v jeho prospěch, protože byl ve stejné situaci jako Soukup. Poté, co si Tomeš, taktéž signatář Charty 77, odpykal roční trest vězení za údajné výtržnictví v Ryjicích, začal se skrývat před hrozbou další politické perzekuce. Pod falešnou identitou se mu podařilo uprchnout z Československa do Francie. Jeho útěk je popsaný v databázi Paměť národa.

Možnost odškodnění

Soukup by nyní teoreticky mohl žádat odškodnění za své uvěznění. Advokát Lubomír Müller nedávno uvedl, že by se také mohla mírně zlepšit Soukupova penze.

Soukupovo jméno v listopadu zmiňoval signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, který držel několik dní protestní hladovku v Praze před sídlem vlády. Kvůli nízkým penzím disidentů a disidentek, mezi kterými uváděl právě Soukupa, požadoval odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu často bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...