V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.
Nedostávají peníze z ciziny ani nespolupracují s žádnými zahraničními organizacemi. Přesto byli loni dva moskevští opoziční politici – Elvíra Vicharevová a Andrej Morev – označeni jako zahraniční agenti.
„Že jsem dával rozhovory lidem, kteří jsou zahraničními agenty. To jim posloužilo k tomu, že mě zařadili na tento seznam,“ přiblížil místopředseda strany Jabloko v Moskvě Morev. „Tím jsem se podle nich dostala pod zahraniční vliv, i když to všechno jsou lidé, kteří jsou občany Ruské federace,“ nastínila Vicharevová.
Oběma to zásadně změnilo život. Jsou pod přísným dohledem úřadů a musí speciálně označovat všechny svoje zveřejňované materiály. Navíc se oba ocitli bez práce.
„Měla jsem mít placené přednášky na jedné univerzitě našeho města, po prověrce bezpečnostní služby mně zavolali a řekli mi, že mě nemohou vzít do práce,“ popsala Vicharevová. „Zatím žiji z našetřených peněz. Stačí mi to,“ uvedl Morev. Budoucí příjmy jsou ale podle něj „složitou otázkou, na kterou teď nemá odpověď“.
Na seznamu jsou novináři i média
Andrej i Elvíra se kvůli označení s ministerstvem spravedlnosti soudili, jenže neúspěšně. Stejně jako známý novinář a nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov. „Výhrady mají k mým vystoupením v Youtube kanálech, například Deutsche Welle, které tady uznali zahraničními agenty. To ale zákon nezakazuje,“ řekl bývalý šéfredaktor Nové gazety Muratov.
Kromě této trojice figurují na seznamu zahraničních agentů v Rusku další desítky Kremlu nepohodlných médií a novinářů. Jako zatím poslední na něj v polovině listopadu přibyl server The Moscow Times.
Zákon o zahraničních agentech začal v Rusku platit v roce 2012, po ruském vpádu na Ukrajinu se tato právní norma ještě zpřísnila.
