Ruské úřady přidaly na seznam takzvaných zahraničních agentů nositele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Lidé na seznamu podléhají zvýšené úřední kontrole. Rusové se k necenzurovaným informacím dostanou jen na sociálních sítích nebo internetu. Opoziční média a novináři se přesunuli do zahraničí, v zemi jich dál působí jen minimum.
Šéfredaktor listu Novaja gazeta Muratov pokračuje v Rusku dál ve své práci. „Děláme Novou gazetu dál. Sice nám sebrali licenci, ale jsme na internetu, sociální síti Telegram nebo na Youtube,“ přibližuje novinář.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 2021 teď navíc pomáhá s obhajobou ochránce lidských práv Olega Orlova ze zakázané lidskoprávní organizace Memorial, který je obviněný z diskreditace ruské armády. „Zatím máme dojem, že z dodržování ústavy chtějí udělat trestný čin,“ komentuje případ Muratov.
Venediktov: Nazývám válku válkou a chápu všechna rizika
Pod vedením uznávaného novináře Alexeje Venediktova zase vzniklo před více než rokem internetové rádio Živoj gvozd, jehož vysílání sleduje skoro milion lidí. „Pracuje se nám těžko. Já nazývám válku válkou a chápu všechna rizika. Mluvíme o všem, co se ve válce stalo, včetně Buči,“ podotýká Venediktov.
V rádiu pracují hlavně lidé ze zakázané stanice Echo Moskvy, kterou Venediktov dříve vedl. Součástí týmu je i Irina Bablojanová, jedna ze tří ruských novinářek, které mají podezření, že se je tajné služby Kremlu pokusily otrávit. Od listopadu loňského roku se do vysílání připojuje z Německa. „Obdivuji lidi, kteří zůstali v Rusku a pokračují tam v práci. Mají to těžké, hlavně emocionálně.“
„Velmi cynicky říkám, že v současných podmínkách je to profesionální riziko. I když každá práce má svá rizika,“ dodává k tomu Venediktov.
Ruským opozičním novinářům, kteří v zemi dál pracují, nehrozí jen vězení, ale jde jim i o život. Jenom z Nové gazety bylo od roku 1993 zavražděno šest novinářů, mezi nimi i Anna Politkovská, která kritizovala Kreml za válku v Čečensku.
