Únor 1948

Opomenutý, ale zajímavý dokument objevili badatelé v Archivu bezpečnostních složek (ABS). Popisuje přestřelku mezi příslušníky Státní bezpečnosti (StB). Došlo k ní koncem čtyřicátých let v Praze. Podle historiků je důkazem chaosu, který v tajné policii panoval nedlouho po komunistickém převratu.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

V neděli uběhlo šestasedmdesát let od absolutního převzetí moci komunisty, kterému se v době takzvaného reálného socialismu říkalo Vítězný únor. Mezi dvě výrazné tehdejší politické osobnosti patřili i Helena Koželuhová a František Schwarz, kteří už v letech před úplným vítězstvím pracujícího lidu upozorňovali na limity poválečné demokracie v Československu. David Vondráček pro Reportéry ČT natočil, jak na ně vzpomínají jejich blízcí.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba ostražitosti před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Ukrajina, kterou napadlo Rusko, podle něj nyní zažívá podobně jako v roce 1948 Československo útlak svobody.

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.

Posluchárnu Univerzity Karlovy musela vyměnit za tajné přednášky ve vězeňské cele. O osudu univerzitní profesorky Růženy Vackové napsala divadelní scénář herečka Lucie Trmíková. Hru v režii Jana Nebeského uvádí spolek Jedl na malé scéně Švandova divadla v Praze, pod názvem Ženy, držte huby!

V noci na pondělí zemřela v New Yorku významná členka a podporovatelka české komunity na Manhattanu Betty Lee Knorr, bylo jí 88 let. Vdova po nositeli Řádu britského impéria generálu Miloši Knorrovi v minulosti pracovala pro americké ministerstvo zahraničí nebo spolupracovala s tajnou službou.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se řada lidí snažila Československo opustit. Část se jich stala obětí Akce Kámen, tedy léčky, do níž je vlákala Státní bezpečnost. Komiks, který to připomíná, vychází ze skutečných událostí na Domažlicku.

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.

Před třiasedmdesáti lety, 25. února 1948, převzala moc ve státě Komunistická strana Československa a nasměrovala zemi ke stalinistické totalitě. Bolševický puč, dobové studentské protesty i oběti nastoleného režimu si ve čtvrtek připomínají Češi na pietních akcích v Praze i v Brně.

Lidé se sešli na Václavském náměstí v Praze, aby si připomněli 25. únor 1948. Na shromáždění požadovali rozbití informačního monopolu, debolševizaci veřejného života a uznání 3. odboje. Poslechněte si, co znamenal Vítězný únor pro politického vězně Čestmíra Čejku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V Praze, Vítkově a Olomouci si lidé připomínali dvě významné události. Jednu, kterou minulý režim zamlčoval, a druhou, kterou naopak každoročně okázale slavil: upálení Jana Zajíce v roce 1969 a únorové události roku 1948.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.

Vyvlastnění půdy, zabavení zvířat, strojů i nemovitostí – výsledek kolektivizace zemědělství, při níž sedláci přišli o všechno včetně svobody. Před 70 lety, 21. března 1948, přijalo Ústavodárné Národní shromáždění několik zemědělských zákonů, které kolektivizaci ve své podstatě zahájily. A ta od základů proměnila hospodaření na zdejším venkově, postihla statisíce lidí… a její následky jsou patrné dodnes.

Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta, politikem a ministrem zahraničí. Po komunistickém puči v roce 1948 zůstal jako jediný demokratický ministr ve vládě, záhy ale tragicky zemřel – od jeho záhadné smrti právě uplynulo 70 let. Propaganda od první chvíle trvala na tom, že spáchal sebevraždu a této verze se držela až do pádu režimu. Novější vyšetřování ukázalo, že Masarykovi někdo ke smrti „pomohl“, viníka se však dodnes nepodařilo určit. Podle policie by k vyšetření mohly pomoci neodtajněné dokumenty z ruských archivů, ty ale země opakovaně odmítla Česku vydat.

Dramatické únorové události roku 1948, jež v Československu vyústily v komunistické převzetí moci, neušly pozornosti za hranicemi republiky a měly za následek několik významných mezinárodněpolitických kroků a pohybů. Jaké z nich byly těmi klíčovými v době rodící se bipolarity a padající železné opony v kulisách studené války?

Takzvaný Vítězný únor patřil během jedenačtyřiceti let totality k hlavním komunistickým svátkům. Deset let od převzetí moci ho strana připomněla například přehlídkou pěti tisíc milicionářů na Letné.

Na řadě míst Česka si lidé připomněli 70. výročí komunistického převratu z roku 1948. V pražské Nerudově ulici proběhl pietní akt na památku potlačeného studentského pochodu. Na Václavském náměstí demonstrovaly stovky lidí za svobodu, demokracii a svobodné podnikání. Kulaté výročí převratu připomněla i mše za kněze Josefa Toufara, který byl jednou z obětí komunistického režimu. Večer předá ministr kultury resortní ocenění perzekvovaným umělcům.