Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba ostražitosti před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Ukrajina, kterou napadlo Rusko, podle něj nyní zažívá podobně jako v roce 1948 Československo útlak svobody.
Odpor studentů vůči nástupu komunistů z roku 1948 je podle Vystrčila i pro dnešní společnost živým tématem. Lidé by si měli činy studentů a jejich odvahu dále připomínat a inspirovat se jimi, podotkl.
„Dnes je to zvláště aktuální i proto, že je to 366 dní od začátku ruské agrese na Ukrajině. Tam je to také o útlaku svobody, o tom, že Rusko krade Ukrajině demokracii, suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat. V tomto musí být postavení České republiky jasné. Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to něco obdobného, jako se mělo stát v Československu v roce 1948. Měli jsme se postavit za studenty a za to, aby bylo přijato ústavní řešení,“ řekl.
Vzpomínková akce, kterou pořádá Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce upomínající na studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků do horní části Nerudovy ulice. Tam památku a odkaz někdejších studentů připomnělo pietní shromáždění.
Po položení květinových věnců u pamětní desky v blízkosti Hradu promluvil mimo jiné i bývalý předseda horní komory parlamentu Petr Pithart, z jehož iniciativy pamětní deska v blízkosti Hradu vznikla. Podobně jako zástupci univerzit, jejichž studenti se v minulosti pochodu účastnili, a organizací, které pietu naplánovaly, zdůraznil důležitost obrany demokracie a postojů studentů pro vývoj společnosti.
Pamětník: Bojovali jsme proti stejnému nepříteli
Dění na Ukrajině v souvislosti s historickou událostí v Československu připomněl rovněž kardinál Dominik Duka a jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948, pětadevadesátiletý Antonín Kyncl. Pamětník pochodu apeloval na lidi, aby si vážili demokraticky zvolené vlády a netolerovali snahu některých lidí o puč a o nasměrování české politiky k Ruské federaci.
Zmínil rovněž to, že na rozpínavost Ruska je třeba pamatovat a upozorňovat, že s tím souvisí nebezpečí. „My jsme tehdy bojovali proti stejnému nepříteli, který dneska masakruje, ničí a zabíjí nevinné lidi na Ukrajině. Je jedno, jestli tehdy stál v čele (Josif) Stalin, (Leonid Iljič) Brežněv nebo dneska (Vladimir) Putin,“ řekl Kyncl.
Potlačení studentského protestu
Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba pět tisíc lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek.
Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol.
Komunistická strana zvítězila v roce 1946 ve volbách, v českých zemích získala přes dvě pětiny hlasů. Převzetí moci dokončila právě v únoru 1948.
