Únor 1948 strana 2 z 2

Čtyřicet let komunismu přineslo mnoho tragických příběhů. Za aktivní odboj a odpor proti totalitnímu režimu se proto už sedm let uděluje ocenění. Zatím ho dostalo víc než patnáct set lidí. Mezi nimi i Vladimír Stehlík, který byl v padesátých letech odsouzený k práci v uranových dolech. Své vzpomínky nyní předává dětem na školách.

Ještě čtyřiadvacátého února měl být prezident Edvard Beneš připravený vzdorovat. Následujícího dne, po pětidenním nátlaku komunistických funkcionářů vedených předsedou vlády Klementem Gottwaldem, ale podruhé ve své kariéře kapituloval před totalitní mocí – a jeho podpis pod demisí demokratických ministrů nasměřoval Československo ke čtyřem dekádám nesvobody. Od 25. února 1948 uplynulo sedmdesát let.

Komunisté převzali 25. února 1948 moc v Československu a na 41 let nahradili demokracii diktaturou. Česká televize v neděli divákům i čtenářům nabídne unikátní možnost sledovat dramatické události klíčového výročí, jako by se staly právě nyní. Na televizní obrazovce poběží celodenní vysílání, web nabídne internetový speciál. Vše večer završí pořad Dnes před 70 lety, kterým bude provázet moderátor Jakub Železný.

Perzekuce, zatýkání, zmanipulované procesy, deportace celých rodin, vyvlastňování. Komunistický převrat v roce 1948 tvrdě dopadl zejména na venkov. Tvrdým represím čelily na přelomu 40. a 50. let desetitisíce sedláků a hospodářů. Jednou z obětí byl i respektovaný statkář a bývalý starosta Žlunic Bohumil Vršťala. Přitom právě na venkov komunisté vydatně spoléhali, když v poválečných letech posilovali svou moc.

Od doby, kdy převzali komunisté moc v Československu, uplynulo 70 let. Období před únorovým převratem má ale jisté paralely se současností. V pořadu Interview ČT24 to uvedl publicista Luděk Navara. Podle něj je pro lidi obtížné orientovat se v současném dění. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v letech 1945 až 1948. To je myslím analogie, která stojí k zamyšlení,“ řekl.

Kořeny převratu v roce 1948 musíme dle historiků hledat v poválečném vývoji země. Češi za sebou měli šest let války, kdy se společnost takříkajíc shýbla, výrazně přivykla násilí a to vytvořilo podmínky pro hlubší radikální změny. Ve společnosti se tedy stimulovala poptávka po radikálním řešení, nikoli kontinuitě předválečného uspořádání. A většina Čechů cítila, že meziválečné období první republiky nese na vypuknutí konfliktu svůj díl viny. „V únoru 1948 tedy KSČ těžila z nálad veřejnosti, které byly nakloněné komunistickým myšlenkám. A díky tomu pak vývoj v Československu probíhal za mnohem menších zásahů Sovětského svazu než jinde,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý. Tématu Února 48 se bude věnovat i 90´ČT24 od 20:00.

Lidové milice přezdívané jako ozbrojená pěst dělnické třídy představovaly polovojenské ozbrojené sbory přímo podléhající komunistické straně. Daly by se tak označit za ilegální armádu KSČ. Zformování Lidových milic vedení KSČ schválilo 22. února 1948, na den přesně před sedmdesáti lety. Sbory ozbrojených dělníků ji měly silově podpořit při přebírání moci nad republikou. Historii jednotek se bude věnovat také dokument Lidové milice vysílaný 27. února ve 20.55 na ČT2.

Komunistický převrat v roce 1948 vedl mimo jiné k nepokryté snaze o napodobení Sovětského svazu. Vedlo to i k přejmenování průmyslových podniků nebo sportovních týmů podle sovětských vzorů, ale převrat samotný pod přímým vedením sovětských komunistů podle všeho neproběhl. Jak upozornil v rozhovoru pro ČT historik Jiří Pernes, neexistují žádné důkazy, že by v Československu v Únoru 1948 aktivně působili agenti Moskvy.

Ruské archivy v Moskvě stále skrývají neprobádané dokumenty, které se týkají února 1948 v Československu. Podle Jana Němečka z Historického ústavu Akademie věd ČR je ale důležitější než hledání bílých míst zamyšlení nad tím, co převratu předcházelo. Jak dokázali komunisté dostat bez násilí do ulic statisíce lidí? Vidí za tím dlouholetou práci strany, která si i po válce dokázala udržet jednotu a jasný program, kterému ostatní nedokázali čelit. Převratu podle něj tehdy pomohla i rozpolcená sociální demokracie.

Prošel sovětským gulagem, bojoval jako samopalník ve Svobodově armádě, vyznamenal se na Dukle. Po Sametové revoluci se nechtěl smířit s tím, že zločiny komunismu zůstaly nepotrestány, a rozhodl se zabít bývalého prokurátora Karla Vaše. V den plánovaného atentátu sám umírá. Příběh Pravomila Raichla zachycuje nová kniha badatele Jaroslava Čvančary. Vyjít má symbolicky 25. února 2018, tedy přesně 70 let po komunistickém puči v Československu.